Ahoj čtenáři, postavte se klidně na hlavu, ale já stejně budu psát takhle nepravidelně. Hlavně kvůli školnímu roku a z toho vyplývajícího nedostatku času. Ano, musím říct, že je to opravdu namáhavé najít si během dne kousek času na čtení a to už raději nemluvím o psaní na blog 😀 .No, jak se vůbec máte? Co vysvědčení? Já budu mít jednu trojku z matiky (klasika :D) a pak pěkně půl na půl: šest jedniček a šest dvojek 😀 . Ale i tak si myslím, že celkem dobré, ne?Moc se toho u nás neděje, před pár dny jsme měli přednášku o studiu v zahraničí. Musím říci, že mě to zaujalo, ale rok bych bez svého zaběhnutého života nevydržela. Co si o tom myslíte Vy?

Ahoj čtenáři, jsem ráda, že i přes mou dlouhodobou nekativitu se ke mně stále vracíte. Na oplátku bych Vám dnes chtěla představit další knížku, kterou jsem sitihla přelouskat. Ano, je to tak, Milénium mě nezaujalo, ale zato Odvrácená tvář lásky ano. Kniha se mi dostala do rukou úplnou náhodou. Ségřina kamarádka si jí koupila a po dočtení jí půjčila ségře, ségra, až knihu dočetla, tak jí půjčila mně. Mno, snažila jsem se to přečíst rychle, ale ani jsem se snažit nemusela a proč? Čtěte dál…

Ahoj čtenáři, vážně pochybuji, že po celou dobu mé neaktivity to tady stále někdo čte. Já vím, jsem hrozná, ale čas je neúprosný. Tímto se Vám chci tedy omluvit a hned na začátek sdělit jednu věc. A to takovou, že slibovaná recenze na Muži, kteří nenávidí ženy nebude. Knížka mě ze začátku prostě nechytla, takže jsem si musela asi dvakrát zažádat o prodloužení vypůjčení, no a než jsem se dostala do poloviny, opět se mi blížil termín odevzdání. Tak už jsem na to kašlala s tím, že si jí někdy půjčím znova. Ale nikdo neodejde s prázdnou. Mám pro Vás totiž přichystané 2 recenze! Jednu si budete moci přečíst hned níže a druhou (nechte se překvapit) můžete čekat velmi brzy.

Ahoj, před pár týdny mi kamarádka půjčila Harryho Pottera a prokleté dítě. Tato kniha je osmým dílem příběhů Harryho Pottera a je napsána tak trošku jinak, než jak jsme zvyklí. Jak se mi tady kniha líbila?

Tak mě tady máte zase. Po asi měsíci jsem dočetla další knihu, protože ano, jak mí věrní čtenáři ví, prostě teď knížky nemají tolik prosotru, co v létě. Po oné dloouhé době jsem dočetla Analfabetku, která uměla počítat od Jonase Jonassona. Jak se mi líbila? Jak jí hodnotím ve srovnání se Stoletým staříkem? Přečtěte si recenzi…