Dnes tu mám recenzi na knihu, která podle mě patří mezi to nejkvalitnější, co jsem kdy měla možnost přečíst. Myslím, že je skoro nemožné, aby vás nějak minula, protože je vidět téměř všude. A musím říci, že ta propagace je naprosto oprávněná.

Připadá mi, že jsem byla tak jediný člověk na planetě, který ještě nikdy nečetl Harryho Pottera. Když jsem byla dítě, nějak mě to minulo. Když jsem dospívala, říkala jsem si, že je to pro děti. Ale teď mě začal čas nahlodávat, a tak jsem si k Vánocům přála první dvě ilustrovaná vydání. A po další době jsem se do prvního dílu konečně pustila.

Knihy z prostředí druhé světové války jsou pokaždé něčím zajímavé a pokaždé mě dostanou něčím novým. Není to pro mě lehké čtení, ale myslím si, že je dobré, když si to takhle jednou za čas připomenu a uvědomím si, jaká zvěrstva se děla…

Kdo z vás má rád knihy, kde sledujeme dvě časové roviny – minulost a současnost? Ideálně tak, že v minulosti se něco stalo a ty následky sahají právě do současnosti a my právě pomalu všechno poodkrýváme? Já! Proto jsem neodolala právě této knize.

Také máte tak rádi takové to temné a tajemné prostředí viktoriánské Anglie? A co takhle Edinburgh? Myslím si, že tyto detektivky snad nikdy nikoho nezklamou, protože vždy přinesou něco nového…