Občas stojí za to zapřemýšlet, jak jisté věci v životě fungují. Víte, jak vypadá klecový chov? Víte, jak to mohou prožívat zvířata samotná? A víte, že i naprosto odlišná zvířata se spolu mohou přátelit? Nevěříte? Tak si pojďte přečíst knihu o jedné zachráněné slepičce!

Máte rádi 20. a 30. léta dvacátého století? Atmosféru Velkého Gatsbyho? Nekonečné večírky? Lásku mezi dvěma úplně odlišnými skupinami? Tak mám knihu přímo pro vás!

Dnes tu mám recenzi na knihu, která podle mě patří mezi to nejkvalitnější, co jsem kdy měla možnost přečíst. Myslím, že je skoro nemožné, aby vás nějak minula, protože je vidět téměř všude. A musím říci, že ta propagace je naprosto oprávněná.

Připadá mi, že jsem byla tak jediný člověk na planetě, který ještě nikdy nečetl Harryho Pottera. Když jsem byla dítě, nějak mě to minulo. Když jsem dospívala, říkala jsem si, že je to pro děti. Ale teď mě začal čas nahlodávat, a tak jsem si k Vánocům přála první dvě ilustrovaná vydání. A po další době jsem se do prvního dílu konečně pustila.

Knihy z prostředí druhé světové války jsou pokaždé něčím zajímavé a pokaždé mě dostanou něčím novým. Není to pro mě lehké čtení, ale myslím si, že je dobré, když si to takhle jednou za čas připomenu a uvědomím si, jaká zvěrstva se děla…