Medovník s pepřem

Možná vás lehce zaskočilo, že jsem anotaci napsala poněkud stručnou. Pokud mě znáte už delší dobu, tak víte, že anotace si píšu vždy sama a nikdy je nekopíruji z internetu. Snažím se vám předat ucelený náhled do příběhu bez toho, aniž bych vám něco vyspoilerovala. Tak proč jsem vám tady v dost hrubých obrysech pouze naznačila, o co v knize jde? Je to jednoduché. Ono tam o moc víc nejde.

Určitě jsem si každá někdy prošla neopětovanou velkou láskou. Já se tu zas tak nechci vykecávat ze svého vcelku tragického milostného života (moje loď díkybohu už skoro 5 let kotví v bezpečném partnerském přístavu), ale začátky byly zajímavé. Když si vzpomenu na pubertu. Jo, divadlo jsem hrála. A jo, zamilovaná jsem taky byla. A nechce se mi to přiznat, ale do svého kolegy herce, kčertu. No, můžete hádat, jakým směrem se to ubíralo. V tomhle smyslu mám fakt pocit, jako by se autorka inspirovala mými dost směšnými zkušenostmi.

Každopádně. V knize se seznamujeme s Adri, která miluje Matyho a ten to očividně ví, ale nechce si ji za žádných okolností víc pustit k tělu. A tak Adri pokaždé přileze. A pak proběhne nějaká diskuze. A pak se to točí celé znovu dokola. Ne, nedělám si srandu. To mě na tom mrzelo nejvíc. Jsem totiž zvyklá, že vždy známe i nějaký background hlavní hrdinky. Máme možnost si přečíst o jejím rodinném zázemí, o tom, co se děje v práci/ve škole/kdekoliv jinde. Ale tady ne. Tady se veškerá pozornost upírá výhradně jen na divadlo, kde Adri navštěvuje Matyho a pak na něj většinou neúspěšně čeká v hospodě, kde často klábosí s přáteli o smyslu života a vztazích.

Ráda bych řekla, že aspoň v něčem mi to otevřelo oči, ale prostě bohužel ne. Já nechci zase tvrdit, že ta kniha je nějak špatná. Ona má takové hodně speciální místo v mém srdíčku. Především proto, že jsem si procházela dost podobnou situací. Ale nikdy, opravdu nikdy jsem se nechovala tak toxicky.

Zajímavá začala být kniha až ke konci, kde na mě čekal jeden zvrat, který mě konečně upoutal. Byla ale škoda, že s tím autorka nepřišla o dost dříve.

Po dočtení jsem měla možnost si s autorkou o knize dlouho psát. Pochopila jsem tak, jak některé věci zamýšlela, ale to zase neví drtivá většina ostatních lidí. Knihu můžete brát jako příklad toho, jak vztah nemá vypadat a jsem ráda, že i autorka k tomu tak přistupuje.

Mrzí mě ale, že i anotací se kniha tváří jako takové feel good čtení klidně i pro mladší čtenářky. Já jsem tedy vůbec nečekala, že se dostanu k něčemu takovému. Tak se, prosím, nenechte zmást. Myslím, že i od nějakých 15 let výše budete mít problém pochopit to, ale nechci vám křivdit.

Jedno velké plus ale musím knize nechat a to je ten skvělý humorný styl. Díky tomu jsem měla ze čtení takový osobnější pocit a aspoň trochu to přispělo k tomu, že mě to bavilo.

Děkuji nakladatelství Albatros Media za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.