Životice

Když jsem před lety dočítala Šikmý kostel pomalu se slzami v očích, nečekala jsem, že mi ještě nějaká kniha takto vyrazí dech. Ale spletla jsem se. To, že Karin Lednická píše naprosto božsky, už snad všichni víte. Myslím, že toto jméno oblétlo celý knižní svět a ve všech zanechalo jen ty nejlepší pocity. A přesto mě stále překvapuje. To, jak pojala zpracování této knihy mě pouze jen utvrdilo v tom, že je to jedna z nejlepších autorek současnosti.

Myslím, že téměř nikdo neví, co se tehdy v Životicích stalo. Já jsem poměrně velký fanoušek historie, ale o této tragédii jsem nikdy nikde neviděla ani zmínku.

Kniha vás upoutá už od pohledu. Opravdu důmyslně pojatý obal zláká nejednoho čtenáře a zpracování nadchne i nefanoušky literatury faktu. Právě toho jsem se celkem bála, protože mám problém udržet pozornost u takto těžké literatury. Ale i na to bylo myšleno a já se dočkala velmi zajímavého kousku, kde se střídala beletrie spolu s literaturou faktu. Možná se vám to zdá chaotické, ale dle mého názoru to pouze krásně podtrhovalo a umocňovalo celý zážitek, když jsem děj mohla sledovat takto očima několika obyvatel. Po každé té „kapitolce“, která byla psána z pohledu tehdejších pamětníků, následovala faktická vsuvka od autorky, kde stručně shrnovala, co se dále dělo, případně kontext. Celá kniha je prokládána i fotografiemi, které určitě umocní váš celkový dojem z knihy.

Já mám celkově s takto těžkou literaturou problém a nemohu ji číst pořád, musím si dávat pauzy. Proto mi i pár dnů zabralo, než jsem knihu přečetla. Nenechte se ale zmást, četla jsem mnoho recenzí, kde se čtenáři chlubili, že knihu přelouskali za den.

Ať tak, či onak, chtěla bych moc poděkovat autorce za to, že píše o událostech z historie, které by mě nejspíše úplně minuly. Budu se těšit na druhý díl Šikmého kostela, který na mě čeká od loňska v knihovně, a jsem zvědavá, jaké pocity z něj budu mít.

Děkuji obchodu Kosmas za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.