Djatlovova expedice – nová odhalení

Když jsem před lety díky článku v novinách poprvé zaregistrovala tuto nevyřešenou záhadu, běžela jsem na internet, abych ihned zjistila podrobnosti. Právě tam jsem narazila na první autorovu knihu a sehnala jsem si ji. Pokud se mě kdokoli zeptá, jaký je podle mě nejlepší zdroj, co se tohoto tématu týče, vždy odpovím, že kniha Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice? Protože tam najdete opravdu úplně všechno. Plán cesty, přeložen zápisky z deníku, medailonky účastníků, pitevní zprávy, fotografie (i ty nevhodné pro slabší povahy), vyjádření různých odborníků, ale také teorie, mnoho teorií. Po dočtení knihy sice nezjistíte, kdo všech devět vysokoškoláků zavraždil, ale budete vědět, že jste měli možnost zjistit vše, k čemu je možné se dostat. Proto jsem byla mile překvapená, když jsem zaregistrovala, že autorovi vychází další kniha.

Měla to být poslední zkouška před plánovanou velkou Arktickou expedicí. Devět zkušených horalů. Jeden z nich dokonce býval vojákem, který absolvoval výcvik, díky kterému měl přežít tam, kde 97 % lidí nepřežilo. Z expedice se vrátil pouze jeden, desátý člen výpravy, který musel skupinu opustit předčasně kvůli zdravotním problémům. Zbytek výpravy našli pátrači až po několika týdnech pod vrcholem hory Otorten. Stan byl rozřízlý zevnitř, všech devět vysokoškoláků se našlo rozesetých ve sněhu daleko od něj, někteří pouze ve spodním oblečení, téměř všichni bez bot, jen v ponožkách, nebo bosí. Jejich zranění neodpovídala ničemu, co by šlo racionálně vysvětlit…

Přiznejme si, tohle už se asi nikdy nepodaří vysvětlit. Od roku 1959 uběhlo už neskutečně mnoho času, důkazy jsou zlikvidované, s některými se manipulovalo. Přesto se ale v posledních letech objevily nové skutečnosti, nová svědectví, teorie a zajímavosti v televizních show. Právě toho autor využil, vše shromáždil, sepsal a publikoval v nové knize, která nám představuje nová odhalení, ke kterým se došlo hlavně právě při znovu otevření případu v roce 2020. Velkým lákadlem je také výsledek exhumace jednoho z nejtajemnějších účastníků – Semjona Zolotarjova.

Už v první knize jsem zjistila, že ač se jedná o velmi morbidní téma, autor vše podává s grácií a důstojně vůči zemřelým. Jeho styl je poutavý a i když jsem si musela dávat přestávky, čtení mě „bavilo“ a velmi zajímalo. No a tato kniha nebyla výjimkou.

Je tady ale jedna věc, u které úplně nevím, jak k ní mám přistupovat. Já nechci tvrdit, že je kniha zbytečná a nic moc vám nedá. Jsem naopak ráda, že mám opět pohromadě vše, co k tomuto tématu existuje. Ale prostě jsem doufala, že se objeví něco, co by nám konečně pomohlo zjistit, co se vlastně stalo. Toho se nám ale nedostane. Jsem ráda, že jsem si zase mohla rozšířit obzory, ale byť za to autor nemůže, doufala jsem v něco víc.

Knihu teoreticky můžete číst bez toho, aniž byste četli tu předchozí, ale moc vám to nedoporučuji. Je to hlavně kvůli tomu, že v první knize je vám představeno úplně vše a tato druhá je spíše takový doplněk.

I tak jsem ale ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst a čtenářům, které tato záhada zajímá, ji mohu doporučit.

Děkuji nakladatelství Albatros Media za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.