Vánoční prasátko

J. K. Rowlingová je známá především díky světoznámé knižní sérii o Harry Potterovi. Málo kdo ji zná především díky její další sérii Volání kukačky nebo knize Ikabog. Mě ale překvapilo, že autorka se těch dětských knih nebojí a napsala ještě jednu, o které si dnes povíme.

J. K. Rowling - Vánoční prasátko

Originální název: The Christmas Pig

Rok vydání: 2021

Rok vydání originálu: 2021

Počet stran: 304

Vazba knihy: pevná

Vydalo: Albatros

Dětská láska nezná hranic

Kuba už od malička miluje svého plyšáka Pašíka. Pašík je mu oporou v těžkých situacích a ve všem si rozumí. Každý večer, když Kuba usíná, tiskne Pašíka k sobě a říká mu, co ten den zažil. Nedokáže si představit lepšího kamaráda.

Jenže jednoho dne Kuba o Pašíka přijde a nemůže se s tím smířit. Když dostane nové prasátko, Čuníka, nenávidí ho. Jenže je Štědrý den a to je přeci den, kdy se dějí zázraky. Věci, ke kterým má člověk nějaký vztah, mohou obživnout, a přesně to se stane s Čuníkem.

Čuník poví Kubovi o světě, kam mizí hračky, které se ztratí. Právě v Zemi ztracených by se Pašík mohl nacházet, ale nezbývá mu už moc času. Proto nelení a vydávají se na dlouhou a nebezpečnou cestu za Pašíkem.

***

Já jsem toho od knížky zase tolik nečekala. Přeci jen, kniha je určena pro děti od 6 let a tak jsem si říkala, že to bude něco hodně jednoduchého a sladkého s troškou té vánoční atmosféry. Ale jak já se pletla!

Knihu jsem začala číst dětem ve družině, ale po pár kapitolách mi bylo jasné, že to moc nepobírají. Kniha je nejen, že psána docela složitě, ale také se tam vyskytují situace, které dítě prostě nepobere. Například zde to byl rozchod rodičů, příchod nevlastního otce a jeho dcery do rodiny a následné sbližování. Já chápu, že jsou to všední události, které se vyskytují v kdejaké rodině, ale právě kvůli tomu na mě kniha působila dost depresivně.

Každopádně, až na tuto věc knihu hodnotím neskutečně kladně. Příběh, ačkoli je opravdu pro (starší) děti, je do nejmenších detailů promyšlený a místy dokonce nahání docela strach.

Kuba s Čuníkem se totiž potulují v Zemi ztracených, kde nechtěné věci požírá hrůzný vládce Ztráta a tak je díky skrývání a neustálému strachu postav čtenář opravdu napnutý.

To nejlepší ale přichází ke konci knihy, kdy si čtenář uvědomí, kam to celé vlastně spěje a co tím autorka chtěla říct. Kniha v sobě totiž nese opravdu důležité poselství a nutí čtenáře zamyslet se nejen nad tím, co všechno doma má, jak moc to používá a jestli vůbec je to potřebné, ale také nad citovou hodnotou, kterou k mnoha věcem máme.

I když mě napadlo pár myšlenek, jak by příběh mohl skončit, dopadlo to vlastně úplně jinak, což oceňuji, protože to nespadlo do takového toho stereotypu.

Příběh je sice mírně děsivý, depresivní a tajemný, ale díky té akci se určitě nebudete nudit a budete zvědaví, kam až vás to zavede.

Jak říkám, myslím si, že tak malé děti knihu nejspíše nepochopí, ale těm trošku starším a klidně i dospělým může otevřít oči.

Já jsem si místy připadala, jako kdybych četla Malého prince. Bylo potřeba se zamyslet a pochopit, co jak autorka myslela.

Děkuji nakladatelství Albatros Media za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.

2 komentáře

  1. Už počet stran mi přišel hodně na malé děti :D. Také mi to připomíná Malého prince. P. uč. MP trefně nazvala pohádkou pro dospělé a já s ní naprosto souhlasím 🙂

Napsat komentář: Leník Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *