Prokletý kraj

Královna české detektivky. To je Michela Klevisová. Její knihy mě rozhodně neminuly, mockrát jsem po nich koukala a zaujaly mě, ale stále jsem se nemohla rozhoupat. Vlastně trochu také i proto, že dosud psala pouze volně navazující sérii a série chci co nejvíce dočítat, ne rozečítat. Ovšem, do karet mi hrálo to, že autorce nedávno vyšla nová kniha, která je stand-alone a co víc? Anotace zněla prostě skvěle.

Prokletý kraj - Michaela Klevisová

Originální název:

Rok vydání: 2021

Rok vydání originálu:

Počet stran: 304

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: Motto

Minulosti neutečeš

Linda přijíždí do Jelení hory, aby pátrala po minulosti svých předků. Její babička a máma se zapřísáhly, že se tam už nechtějí vracet, protože nebyly zadobře s tamními obyvateli. Po víkendu, který zde Linda strávila s kamarádkami, jí toto místo ale přitahuje čím dál více.

Když sem dorazí, tentokráte sama, připadá jí vesnička tajemnější víc než kdy před tím. Starousedlíci stojí při sobě a neradi mezi sebe pouští někoho nového. Jediný, s kým se dá pořádně mluvit, je majitelka penzionu, kde je Linda ubytována a Gerda, svobodná matka, která sem s dcerou utekla, protože neměla jinou možnost.

Obě ženy mají svá tajemství, ale tato vesnička skrývá tajemství pořádně stará a tajemná.

***

Myslím, že Michaela Klevisová byla přesně to, co jsem si z české tvorby potřebovala přečíst. Dejte Švédovi pero a napíše vám krvavou severskou krimi, dejte ho Britovi a provede vás temnými zákoutími Londýna. Dejte ho Čechovi a ocitnete se ve skrytu stromů a keřů na Šumavě. A to je přesně to, co mě na tom láká. Nikdo vás neprovede nádhernou krajinou naší zemičky tak, jako český autor. A čím jsem starší, tím to oceňuji více a více.

Jak již jsem zmiňovala v úvodu, autorka má za sebou už celkem dlouhou řadu knih z volně navazující série. Zas tak detailně jsem všechny nestudovala, ale říkala jsem si, že to bude takové „od lidí pro lidi“. Něco, s čím se klasický a průměrný človíček ztotožní a co mu bude blízké. A právě to jsem našla i zde. Autorce se skvěle povedlo vykreslit prostředí pohraniční vesničky, kde každý zná každého a kde i stěny mají oči a uši. Jelikož sama bydlím na poměrně malé vesničce, bylo to pro mě něco, co zažívám každý den. A já si to užívala.

Co mě ale trošku ve čtení rušilo, bylo vcelku velké množství postav. Máme tu hlavní postavu Lindu, na kterou se váže její přítel, matka a babička. Dále majitelka penzionu, Gerda, na kterou se váže její dcera, její přítel a další obyvatelé vesnice, kteří do příběhu průběžně zasahují. Jasně, tato kniha se zaměřuje na mezilidské vztahy a nutno podotkout, že v těch postavách se ani nebudete nijak ztrácet, ale z čistě mého osobního pohledu, mně se prostě lépe čtou knihy, kde tolik postav nevystupuje.

I když je zde tedy na můj vkus až moc postav, autorce se ale nedá upřít to, že jejich charaktery vykreslila skvěle. Každá postava byla originální a svá. Měla své důvody pro to, co udělala a sledovat jejich životní příběh, který se odehrával na pozadí, pro mě byl opravdu zážitek.

Myslím, že to detektivní téma, které se zde vyskytuje, je ale trošku zbytečné. Kniha by na mě měla možná i větší dopad, kdyby to byl čistě psychologický román o mezilidských vztazích s tím, že se zde řeší minulost. Právě v kombinaci s ní a tou detektivkou to bylo možná až moc přeplácané.

Propojení se samotnou historií se mi ale moc líbilo. Ono celkově, pokud si mě chcete získat, vražte mi do rukou knihu, která se odehrává v pohraničí a řeší se zde nějaká tajemství z minulosti. Zde bylo zakomponované téma Rumunských Slováků a mně to přišlo neskutečně originální. O tomto období jsem skoro nic nevěděla a jsem tedy moc ráda, že jsem si mohla rozšířit obzory, protože tohle je opravdu, ale opravdu zajímavé.

Jsem si jistá, že toto byla pouze první kniha, kterou jsem od autorky četla a už teď se moc těším na další, která se mi dostane do rukou.

Tímto moc děkuji nakladatelství Albatros Media za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.

4/5

4 komentáře

  1. Souhlasím s tebou, taky nerada rozecitam nové knihy, potom nestíhám číst další díly 😀 o knize jsem slyšela, možná jednou přečtu, Šumavu mám moc ráda 🙂 díky za tip!

Napsat komentář: Leník Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *