Nelíbánky

Každý je občas zralý na knihu, která má potenciál nás rozesmát a příjemně navnadit na letní vlnu, která nás vrátí do takového toho bezstarostného období. Občas po těchto knihách sáhnu a jelikož jsem v zahraničí slyšela hodně o této knize, byla jsem na ní moc zvědavá.

Nelíbánky - Christina Lauren

Originální název: The Unhoneymooners

Rok vydání: 2021

Rok vydání originálu: 2019

Počet stran: 394

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: Jota

Líbánky s nepřítelem

Olive měla vždycky hroznou smůlu – jako malá se dokonce zasekla v automatu na hračky a uhodil do ní blesk. Ale její dvojče Ami je jejím pravým opakem. Vždyť si právě pomocí různých výher v loteriích uspořádala skoro celou svou svatbu zdarma! Jenže co čert nechtěl, všichni hosté se na svatbě otráví jídlem a Ami se svým novomanželem nemůže odjet na svatební cestu. Jenže Ami má plán, aby cesta nepropadla, pojede místo ní Olive a nevezme si s sebou nikoho jiného než Ethana, bratra Amiiného manžela. Jenže Olive a Ethan se nenávidí…

***

Jak říkám, tahle knížka je jako dělaná na odpočinek během posledních letních dní, kdy už prostě víte, že se na Maui jen tak nepodíváte a tak se tam dostanete s pomocí této překvapivé knihy.

Jako první ale musím zastavit u obálky. Pokud jste knihu ze zahraničí ještě nezaregistrovali a vidíte ji prvně až zde u nás, troufám si říct, že vás pravděpodobně odradí. Ta obálka totiž rozhodně nepatří mezi ty povedené. A já to nechápu, protože ta původní je veselá, exotická, prostě pěkná a už z ní nějak tušíte, že na vás čeká trošku bizarní, ale stále super příběh. Kdežto tato vám může evokovat maximálně tak laciný erotický román. Jenže ta kniha taková vůbec není!

Toto duo autorek ještě vůbec neznám, ale rozhodla jsem se, že už bylo načase si od nich konečně něco přečíst. Doufala jsem, že se mi dostane lehkého a nenáročného čtení, které si užiji. A měla jsem pravdu.

Kniha, ač není námětem moc originální, mě ale v mnoha ohledech překvapila. Znáte to, hate to love tématika je v poslední době celkem dost oblíbená, ale tento příběh z ní svým vlastním a zvláštním způsobem vybočuje. Moc se mi líbilo, jak se hlavní postavy vyvíjely. Autorky si na vše nechávaly dostatek času, aby nic neuspěchaly a mně tak jejich chování připadalo přirozené a zkrátka tak akorát.

Na Olive mi ale vadila jedna věc. Byla to její chaotičnost a ztřeštěnost. Takové to jednání, kdy jdete do všeho po hlavě a neumíte si vyvodit následky. Já osobně mám s těmito lidmi problém (heh, pozor na mě 😀 ), nejsou mi prostě sympatičtí a tady se to trochu projevilo. Naopak Ethan mi připadal jako takový ten fajn týpek.

Moc se mi líbilo, jak zde bylo vykreslené Maui. Připadalo mi, jako bych tam opravdu byla a tu atmosféru jsem si užívala každou stránkou. Celý ten dojem ale poněkud kazila zdlouhavost knížky. Mohli jste si všimnout, že kniha má skoro 400 stran, což je opravdu hodně. Kór na mě. Místy mi přišlo, že to celé bylo uměle hrozně natahované a v podstatě to spočívalo opět jen v komunikaci.

Po dočtení knihy jsem měla takový ten pocit, jako když přečtete fajn příběh, ale víte, že to mělo své mouchy a že to je taková ta kniha, která vám bude dlouho ležet v knihovně, protože jí jen tak znovu neotevřete. Já jsem v zásadě byla spokojená, ale o knize bych řekla, že je to takový ten lepší průměr.

Tímto ale moc děkuji nakladatelství Jota a obchodu Kosmas za zaslání knihy k recenzi.

3.5/5

2 komentáře

Napsat komentář: Leník Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *