Černá a purpurová

Knih o druhé světové válce vyšlo neskutečně mnoho. Myslím si, že je důležité o tomto historickém období opravdu mluvit, protože taková hrůza se prostě nesmí znovu opakovat. Každopádně literatura, která se zaměřuje na toto téma, se lecjakému čtenáři může zdát dosti podobná. Je tedy těžké pro náročnějšího čtenáře přijít s něčím, co ještě nečetl. A právě pro vás mám tip.

Černá a purpurová - Wojciech Dutka

Originální název: Czerń i purpura

Rok vydání: 2020

Rok vydání originálu: 2013

Počet stran: 440

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: CPress

Skutečný příběh nečekané lásky

Černá a purpurová je příběh o podivné lásce mezi dozorcem v Osvětimi a slovenskou dívkou židovského původu.

Milena přijíždí do Osvětimi jedním z prvních transportů. Franz tam nastupuje jako dozorce v „Kanadě“. Když mu ale Milena má zazpívat během oslavy narozenin, něco se v něm změní a začne se tak odvíjet začátek podivného vztahu.

***

O této knize se mi píše opravdu těžko, protože je to něco, co se mě neskutečným způsobem dotklo a co mě ovlivnilo. Není to jen tak ledajaký román, je to román podle skutečné události se zápletkou, která se nám musí zdát neskutečná.

Na začátek musím říci, že tohle byla jedna z nejlepších knih, které jsem kdy četla a nejlepší kniha s tématikou druhé světové války, kterou jsem četla vůbec. Opravdu jsem nečekala, že se mi do rukou dostane něco takového.

Velkým bonusem této knihy je to, že je psána z pohledu obou hlavních postav a také se asi prvních sto stran odehrává ještě před tím, než se ocitnou v Osvětimi. Jako čtenář tak můžete oba charaktery detailně poznat a pochopit je. A to je velmi důležité. K postavám jsem si vytvořila vztah a zjistila jsem, co je ovlivňovalo a formovalo.

V tomto díle nelze hodnotit postavy. Jelikož je příběh založen na skutečných událostech a jelikož jsou obě postavy stoupenci úplně odlišných skupin, můžeme jen obdivovat autorovu schopnost vylíčit vše tak reálně a lidsky.

Číst tuto knihu byl opravdu nevšední zážitek. Autor píše svižně, děj odsýpá a já se ke knize stále vracela a stále jsem chtěla číst dál a dál. Na druhou stranu jsem si jí ale chtěla šetřit. Moje citová stránka na tom byla ale zase úplně jinak. Čtení pro mě bylo emočně velmi složité, protože i když odhlédneme od tématu, jakým se kniha zabývala, vyvstává nám zde také komplikovaná morální otázka – lze sympatizovat s vrahem? Však jsme všichni lidé. Ale mohou lidé páchat taková zvěrstva? A jak to, že se do toho všeho mohou chovat stále jako lidé? Přemýšlet nad tím pro mě bylo neskutečně složité.

Po dočtení ve mně kniha zanechala spoustu rozbouřených emocí. Byla jsem dojatá, byla jsem naštvaná, zlomená, ale taky nadšená. Cítila jsem se bezmocně, cítila jsem úzkost, smutek, strach a zoufalství.

Tohle zkrátka bylo něco, na co nikdy nezapomenu.

Také se s vámi musím podělit o informaci, že na základě této knihy jsem se konečně odhodlala a zakoupila jsem sobě i příteli exkurzi právě do Osvětimi a do Březinky. Vyrazíme tam v polovině září a já se na jednu stranu těším, že konečně budu moci prohloubit své znalosti z tohoto temného úseku našich dějin, ale také se bojím, protože prostě doposud nemohu pochopit, jak k něčemu takovému mohlo dojít…

Děkuji obchodu Megaknihy za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.

100 %

10/10

Vox

4 komentáře

  1. Maruško, hrozně moc jsem se na tuhle recenzi těšila. Také jsem se na začátku bála, jestli mě knížka nezklame, protože jsem jich o 2. světové četla už opravdu strašně moc, ale tohle bylo něco! Také jsem hodně ocenila, že na začátku jsme mohli postavy poznat ještě před Osvětimí a pochopili tak jejich chování.
    V Osvětimi jsem ještě nebyla, ale také se tam chci podívat. Bude to určitě hodně náročná návštěva tak smutného místa…

    1. Thank you for your comment! I understand, but this is the best way, how to learn younger generation about this period. Your book is definitely the best I have ever read.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *