Kouzla rodu Thornů

Kouzla rodu Thornů je další kniha, která byla s velkou slávou zařazena do Humbook tipů. Hromada čtenářů ji chválila, dokonce byla přirovnávána ke Kronikám prachu, mé zbožňované knize. No, samozřejmě, že jsem se musela přesvědčit a přečíst si ji také.

Kouzla rodu Thornů - Margaret Rogersonová

Originální název: Sorcery of Thorns

Rok vydání: 2021

Rok vydání originálu: 2019

Počet stran: 448

Vazba knihy: pevná vazba

Vydalo: Fragment

Kouzelné veleknihovny a lstivý záporák

Elizabeth je učnicí ve veleknihovně, která stráží takzvané grimoáry. Kouzelné knihy, které musí být pod bedlivým dohledem a především pod zámkem, protože kdyby s nimi zacházel někdo nepovolaný, došlo by k obrovskému neštěstí.

Jednoho večera se ale Elizabeth stane svědkem situace, kdy je jeden nebezpečný grimoár osvobozen. Její pohotovost zabrání obrovskému neštěstí, ale záhy se stává jedinou podezřelou. Je proto v doprovodu Nathaniela Thorna, čaroděje, převezena k soudu. Ale věci se komplikují a někdo jim začne házet klacky pod nohy.

***

Tato kniha vypadala tak neskutečně originálně a skvěle, že jsem neměla pomalu nejmenších pochyb, že po přečtení zamíří mezi TOP přečtené knihy za rok 2021. Bohužel, už na začátek vám řeknu, že se tak nestalo.

Taky míváte občas pocit, že všichni kolem vás chválí nějakou knihu a v momentě, kdy po ní sáhnete vy, zjišťujete, že čtete asi něco úplně jiného? Tak právě to se mi stalo s Kouzly rodu Thornů.

Tato kniha je další, které se dostalo ocenění Humbook Tip. Tedy že členům Humbook Teamu se kniha líbila tak moc, že ji tímto označením chtějí doporučit širšímu spektru čtenářů. A to se nestává zase tak moc často. Dalším „to si musíš přečíst“ vykřičníkem pro mě bylo časté srovnávání s Kronikami prachu, což je bez debaty moje velká srdcovka. No a tím posledním byly opravdu z 90 % nadšená hodnocení čtenářů na všech možných databázích. A to už prostě zpozorníte, protože „jen“ marketing už tohle není.

Nebudu vám lhát, už když jsem se na ní chystala mi připadalo, že je opravdu nějaká tlustá. A taky mě mohlo varovat, že pár jedinců zbytečnou obsáhlost zmínilo. Ale opravdu mě nenapadlo, že to bude právě ten problém, který jsem s knihou měla.

Pokud se zaměřím na knihu samotnou, tak nápadu opravdu originálnost odepřít nemohu. Prostředí veleknihoven a kouzelných grimoárů bylo opravdu skvělé a neotřelé, takže jsem si užívala každou chvilku, kdy jsem se do příběhu mohla ponořit. Navíc atmosféra viktoriánského Londýna z knihy sálala na míle daleko, což já můžu, takže o tom nebylo třeba ani diskutovat.

Ale časem jsem si začala uvědomovat, že se velice často přesouváme z místa na místo a ač se autorka snaží, aby děj nestál na místě, tak opak je bohužel pravdou. Ono to nejspíš působí právě tím měněním lokace. Jako čtenář jsem pozorovala, že prostředí se opravdu střídá, ale to bohužel neplatilo pro děj. Aspoň u mě.

Knihu jsem četla snad měsíc, což je u mě docela dost dlouhá doba. A během toho měsíce jsem zjišťovala, jak krásně to autorka mohla osekat, protože mnoho částí mi přišlo tak moc zdlouhavých, že jsem si od čtení musela dávat pauzy.

Víte, já nemám problém s obsáhlými knihami. Kupříkladu Kulti nebo Lukov jsou taky pořádné cihly a určitě jich je ještě mnoho, které mě aktuálně nenapadnou, ale minimálně Mariana Zapata je důkazem, že i pořádná cihla mě může bavit a přečtu ji za pár dnů. Což se tady prostě nestalo a mě to mrzelo.

Samotná hlavní postava Elizabeth, Nathaniel a Silas byli skvělí. O tom žádná. Bylo skvělé pozorovat, jací byli na začátku knihy a jaké okolnosti je v průběhu tvarovali a měnili. Také nebyla nouze o různé sarkastické poznámky a vtípky, což bylo super, ale sami si asi přiznáme, že jen prostředí a postavy celou knihu netvoří.

Těžko řici, jestli mi nesedl třeba jen autorčin styl, ale zkrátka to není kniha, na kterou budu vzpomínat jen v superlativech a nebudu jí cpát každému, s kým se o ní budu bavit. Autorka se opravdu snažila a ta kniha byla dobrá, ale nejspíše jsem od těch hodnocení čekala něco úplně jiného, třeba druhé Kroniky prachu, hehe.

Myslím si, že pokud se vám Kroniky prachu líbily a hledáte vhodnou záplatu se špetkou boje se zlem, tohle bude něco pro vás, ale dejte na moje rady a nepřistupujte ke knize tak nadšeně. Ono jí není jinak moc co vytýkat, protože svět dával smysl, zápletky vyústily ve smysluplný konec a postavy byly opravdu skvělé. Ale ta čtivost…

Děkuji Albatrosmedia za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.

80 %

8/10

2 komentáře

  1. Další cihla je druhý díl Šikmého kostela :D. Koukám, že už ho máš vpravo na liště, moc se těším na recenzi a jsem zvědavá, jak se ti bude líbit 🙂
    Naprosto souhlasím. Zrovna čtu Jak jsem vyhrál válku – všude tuhle knihu chválí, ale mě zatím moc nezaujala…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *