Romana Stašu známe z MasterChefa jako věčného pohodáře s úsměvem na tváři, který sice jednou skoro podpálil kuchyni nebo ochutnal jedovatou ingredienci, ale doslova nic mu nemohlo překazit cestu, kterou si vyšlapal pro vítezství. Možná si i vy pamatujete, jak moc vypjatá atmosféra loňskou řadu této kulinářské soutěže doprovázela. Národ se rozdělil na dva tábory a pouštět se do debaty o tom, kdo vyhraje, byla docela sebevražda.
Každopádně, já jsem se na jeho kuchařku těšila moc, protože, jak jsem řekla, Roman mi byl velmi sympatický a na jeho recepty jsem byla zvědavá.
Už na první pohled ale bylo zjevné, že tato kniha nebude jen o receptech. V této knize se totiž hlavně dozvíte něco z Romanova soukromého života. Budete mít možnost zjistit, co o něm říká jeho maminka, jak od dětství vyrůstal v hokejovém prostředí, co ho změnilo a co ho posouvalo dále až do momentu, kdy se zúčastnil soutěže MasterChef Česko. Abych řekla pravdu, tyto části mi přišly moc fajn, ale místy to na mě působilo možná trošku zdlouhavě. Občas mi přišlo, že se tam řeší dost stejné věci dokola. I tak ale musím uznat, že je skvělé, že si autor ohlídal, aby čtenáře nezahlcoval takovými těmi nepotřebnými informacemi.
Pokud si knihu prolistujete, určitě budete překvapeni, protože dvojstrana s recepty a stránky s příběhem Romana jsou opravdu hezky graficky zpracované. Tady se ale musím zastavit u věci, která mi zážitek poněkud pokazila. Mohli jste to vidět třeba na stories, když jsem knihu hodnotila a když jsem jí listovala. Přesně v ten moment byly v kameře vidět výhradně červené dvojstrany, které se nacházely před každým receptem. Nacházelo se na nich číslo, jméno jídla a délka přípravy. To mi přišlo úplně zbytečné. Nechci říkat, že to bylo plýtvání papírem, ale pokud si spočítáte, kolik těch dvojstran se v celé knize vyskytovalo, dojde vám, že místo toho tam mohlo být v podstatě dvakrát tolik receptů, což je podle mě ohromná škoda.
Co se týče právě těch receptů, tak ty mi přišly zajímavé, ale tak nějak jsem čekala, že některé budou třeba trochu zdravější a nebo takové ty, které si bez problémů mohu udělat doma, protože suroviny nebudu muset shánět po všech čertech. Líbilo se mi, že recepty byly rozmanité, ale jak říkám, mnoho jich bylo takových neobvyklých, které si jen tak neuděláte.
Abych řekla pravdu, mám z knihy docela smíšené pocity. Určitě jsem ráda, že jsem se o Romanovi mohla dozvědět více. Zjistila jsem, jaké projekty chystá, co má v plánu a na co se mohu těšit a přijde mi to skvělé, ale byly tam zkrátka i věci, které se mohly udělat jinak. Pokud ale patříte mezi fanoušky tohoto sympatického kuchaře a trenéra hokeje, myslím si, že pro vás kniha už jen z principu bude nutností.
Děkuji obchodu @albatrosmedia za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.
2 komentáře
Koukala jsem až na úplný konec, ale tam jsem rozhodně fandila Romanovi. Přišel mi hodně šikovný a hlavně sympatický 🙂 Takže nějaké recepty s lehce sehnatelných zdrojů tam nebyly? :/
Některé ano, ale moc nepřevažovaly :/