Neopouštěj mě

Kniha Nedotýkej se mě se těší bezesporu velké oblibě mezi širokým spektrem čtenářů. Já z té řady dost vybočila v momentě, kdy jsem si utvořila názor na hlavní hrdinku. Kniha končila hrozně otevřeně a právě kvůli tomu jsem si řekla, že závěrečný druhý díl si prostě přečtu. A bylo to dost zajímavé.

Neopouštěj mě - Laura Kneidl

Originální název: Verliere mich. Nicht.

Rok vydání: 2021

Rok vydání originálu: 2018

Počet stran: 408

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: Red

Můžete nějakou knižní postavu nenávidět?

Text může obsahovat spoilery

Poté, co se Sage s Lucou rozešla, protože jí dohnala její minulost, a zbaběle utekla, se cítí jako tělo bez duše. Přežívá v zapadlém motelovém pokoji, ale stejně musí čelit přítomnosti. Na vysoké začíná další semestr a ona musí dohánět, co zameškala. Jenže Luca ani jeho sestra April jí jen tak ze života nezmizí. I přesto, že Sage po Lucovi stále touží, ví, že s ním nemůže být, protože by to nedělalo dobrotu. Alan totiž nenechá nic být.

***

Vím, že bych neměla být škodolibě ráda, že po neskutečně dlouhé době píšu hodnocení s poněkud negativním podtónem, ale ono se to prostě píše samo. Kór když jsem si v prvním dílu „zasedla“ na hlavní hrdinku Sage, která mi neskutečně pila krev. Já vám to řeknu narovinu, jestli jsem jí tehdy chtěla něčím fláknout, tady už jsem přemýšlela, kam jí zakopu.

Nechápejte mě zle, kniha sama o sobě nebyla tak špatná (aspoň co se týče prvního dílu), ale když si nesednete s hlavní postavou, stává se z něčeho, co milujete, docela boj.

Začněme knihou jako takovou. První díl se mi líbil, tedy až na to, jak ,,inteligentně a dospěle“ jednala hlavní postava. Nápad byl velmi zajímavý, příběh nesl to něco navíc, co mám tak ráda, vztah mezi hlavní dvojicí se vyvíjel pomalu, uvěřitelně a přirozeně, postavy samotné také procházely určitým vývojem, takže za mě kniha splnila základní aspekty, které jsem požadovala. Tedy až na konec, který mě dost zaskočil a vytočil. Ale hlavně kvůli němu jsem si řekla, že až vyjde druhý a (naštěstí) závěrečný díl, budu si ho muset přečíst.

A tak jsem tady. Druhý díl mě dost zklamal. Odstřihněme se od mé averze k Sage a zaměřme se na děj. Ten byl k uzoufání jednolitý. Knihu jsem dočetla před několika dny a už teď mám problém vybavit si detaily, které mi (ne)utkvěly v paměti. Přišlo mi, že autorka kopíruje děj prvního dílu. Všechno se tam totiž točilo úplně stejným směrem a v podstatě to, co jsem očekávala, se tam také stalo. Bylo to hrozně uměle natahované, nepřišlo se s ničím novým, prostě stále jedno a to samé dokola. Za mě by bylo daleko, daleko, daleko lepší, pokud by autorka osekala pár stran z prvního dílu a zbytek nacpala tam. Pokračování bylo totiž úplně zbytečné. To, na co jsem celou dobu čekala, se totiž tady vyřešilo šmahem na pár stranách takže to bylo dost zbytečné.

No a teď už konečně k Sage. Proč ji považuji za jednu z nejhorších knižních hrdinek? Protože je to neskutečně sobecká osoba, která místo toho, aby věci řešila, pořád jenom fňuká, lže a utíká od toho. Když došlo na lámání chleba, kdy měla přiznat barvu, udělala z člověka, který ji miloval, naprostého idiota. Použila proti němu věci, které sice v minulosti byly pravdivé, ale aktuálně to bylo nemístné a ubohé, protože on se kvůli ní změnil. Argument, že to udělala, aby ho ochránila, byl úplně mimo.

Z předchozích událostí se vůbec nepoučila a jediné, co první polovinu dělá je to, že pořád brečí a taky bezdůvodně nenávidí lidi, kteří jí nic neudělali, protože za všechno si mohla sama. Problémy řeší alkoholem a ostatní ovlivňuje tak, aby na základě toho, že neumí řešit svoje problémy, si rozvracely vztahy s dalšími lidmi.

Uf.

Musím ale podotknout, že v polovině se to trošku uklidnilo a ta nenávist mě trošku přešla. Co mi ale vadilo bylo to, jak autorka tlačila na pilu. Závěr mi přišel tak moc přehnaný. Jako kdyby autorka chtěla, aby za každou cenu bylo drama. Šlo to udělat daleko uvěřitelněji a ne jak z akčňáku.

Ale abych nebyla jen negativní. Kniha se četla dobře, čtení mě (vesměs) bavilo a já se ráda vracela k vedlejším postavám, ty totiž byly skvělé. Také bylo fajn to těžké téma, jenom je škoda, že s tím autorka pracovala tak, jak s tím pracovala. Na konci jsem hledala nějakou poznámku, kde by se psalo: Pokud trpíte těmi a těmi problémy, tak to řešte tak a tak a ne tak, jako Sage. Protože za mě bude dost velký problém, pokud se někdo v podobné situaci bude chovat stejně jako Sage.

První díl byl oproti pokračování skvělý, jenom kdyby autorka neměla potřebu všechno tak strašně natahovat a dramatizovat, udělala by daleko lépe.

Taková zajímavá věc je ta, že jsem opravdu jedna z mála, kdo tento názor sdílí. Když jsem se dívala na Databázi knih, divila jsem se, že opravdu velká většina lidí tuto sérii miluje. A já se jim nedivím a nezazlívám jim to. Každý jsme nějaký a každému sedne něco. Proto se této série určitě nebojte a klidně ji zkuste, protože je zde opravdu velká šance, že se vám bude líbit tak, jako ostatním.

Děkuji obchodu Knihy Dobrovský za zaslání knihy k recenzi. Knihu si můžete koupit zde.

61 %

6/10

2 komentáře

  1. Když leze na nervy hlavní hrdinka, pak se ta kniha čte špatně :(. Je mi jasný, že negativní recenze se píšou lépe, než ty pozitivní 😀 souhlasím s tebou

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *