Půlnoční slunce

Téměř všichni to známe, když Stmívání vyšlo, ale i mnoho let poté to četl téměř každý. Lidi se dělili do dvou táborů – buď milovali upíry nebo vlkodlaky…. Stmívání byl zkrátka fenomén, který málokoho nechal chladným. Mysleli jsme, že už je po všem, ale teď vyšel první díl z pohledu Edwarda!

Půlnoční slunce - Stephenie Meyerová

Originální název: Midnight Sun

Rok vydání: 2021

Rok vydání originálu: 2020

Počet stran: 720

Vazba knihy: pevná

Vydalo: Egmont

Stmívání očima Edwarda

Ten příběh známe skoro zpaměti. Bella se stěhuje od matky ke svému otci do malého zapadlého a deštivého městečka Forks. Nikoho zde nezná, ale ve škole je už od prvního dne středem pozornosti. A pak pozná Cullenovy. Krásnou a tajemnou rodinu, která se drží ode všech dále. Zaujme ji hlavně Edward, ale proč se chová tak divně?

Ano, ten příběh znáte, ale jak to bylo naopak? Co si myslel Edward o Belle? Jak si k ní našel cestu? Jak ovládl svou chuť ji zabít? Tyhle otázky vás všechny jistě už napadly, ale teď máte možnost získat na ně odpověď. Máme tady totiž kompletně první díl pouze z pohledu Edwarda!

***

Můj vztah k této knize je poněkud zvláštní. Nutno podotknout, že právě Půlnoční slunce docela překopalo všechny mé pocity ze Stmívání jako takového. Což je docela nečekané, protože když jsem byla ještě na základce, Twilight ságu jsem milovala. Nejprve jsem si pouštěla filmy a prosím pěkně, bylo to tak, že jsem každý den viděla jeden a takhle x dnů dokola. Poté jsem si přečetla i knihy a samozřejmě, byly lepší než filmy, takže jsem je měla radši, ale postupem času došlo i na parodie, takže Tupíři a Smývání mě neminulo taky, ehm, břitkým humorem nepohrdnu, pardon. Tady se zastavím a upozorním mladší diváky, není to pro vás, vyskytují se tam docela často vulgarismy a narážky s jistým podtextem. A já úplně nechci být ta, která vás k tomu přivede.

O tom, že autorka píše další knihu jsem vůbec nevěděla. Jasně, před lety na netu prosakovalo, že se někde tu a tam objevily kapitoly z Půlnočního slunce, ale spíš jsem myslela, že to je nějaká fanfikce. O této knize jsem se tedy dozvěděla před rokem, kdy vyšla v zahraničí a od té doby ji netrpělivě očekávala. A konečně hlásím dočteno.

Proč konečně? Protože čtení této knihy mi zabralo bezmála něco přes měsíc. Síla, co? Jasně, pokud zohledníme to, že ta kniha má přes 700 stran, tak vám to asi nepřijde divné. Ale já, která Stmívání vždy přečtla v řádu několika málo dnů? Takový zážitek jsem nečekala. A dost mě to rozhodilo.

Jo, dopředu jsem věděla, že postavy se budou chovat divně, a ne, ani mi to nevadilo. Spíš mě už celkem štvalo, jak na insta každý dokola opakoval, jak je to šokující, že se Edward chová tak a tak… zkrátka už to šokující nebylo ani trochu a já s tím prostě akorát počítala dopředu. Od knihy jsem tedy nechtěla nic extra, spíš jen jediné a to to, aby mě přenesla zpět do těch základkových let a já si užila tu nostalgii. A to se vlastně stalo. A já jsem za to byla ráda.

Líbilo se mi, že jsem to všechno mohla vidět i z jiné stránky a líbilo se mi, že jsem takhle měla přístup k informacím, které by mi jinak zůstaly utajeny.

Hodně mi ale vadilo, jak byla celá kniha zdlouhavá. Mít o 200-300 stránek méně, bylo by to o dost lepší. Ty stále dokola opakující se Edíkovy myšlenky už mi pak celkem lezly krkem. Ano, uznávám, byly divné a mírně řečeno zvrácené, ale daleko víc mi vadilo, že pořád přemýšlel nad tím samým, takže knížka se takhle zbytečně a uměle nafukovala.

Taky se musím zastavit u korektury. Naposledy jsem tohle dělala u Stínového esa, které bylo teda fakt něco a každý mi říkal, že zde je těch chyb také hodně. Každopádně, nevím, jestli to je tím, jak je kniha dlouhá, ale nepřišlo mi, že by tam těch překlepů bylo zas tolik. Jasně, našla jsem je tam a ten čtenářský zážitek byl zase o něco horší, ale čekala jsem větší peklo.

Celkově si myslím, že kniha byla napsána spíše proto, že se autorce hodilo čerpat z něčeho tak slavného. Jasně, po těch xy letech od vydání původní série jsme my, původní čtenáři, už úplně někde jinde a tak nám to může připadat všeljaké. Mně se to líbilo, ale nemůžu se zbavit pocitu, že to šlo udělat mnohem lépe. I tak jsem ale ráda, že mi knížka dělá společnost původní sérii a vypadá to prostě skvěle.

77 %

7/10

2 komentáře

  1. Stmívání jsem nečetla, takže bohužel nemohu soudit. 700 stránek už je pořádná porce. Určitě je super, když je kniha napsána z pohledu jiné postavy, ale po těch letech už to tomu asi spíše ublíží. Jak říkáš, čtenáři už jsou v literatuře někde jinde. Ale třeba se jim to zalíbí a rádi zavzpomínají na dětská léta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *