Na další knihu Jozefa Kariky jsem se nesmírně těšila. Upřímně, ani jsem neměla tušení, že vůbec nová kniha vychází, ale jakmile jsem jí viděla mezi tituly z Velkého knižního čtvrtka, téměř jsem odpočítávala dny do doby, než mi přijde.
Do teď si pamatuji, jak silně na mě zapůsobila Trhlina, kterou jsem četla ke konci roku 2020 a bez váhání jsem ji zařadila mezi TOP tituly, které jsem za ten rok přečetla. Bohužel, chtěla jsem se tomu vyhnout, ale ono to opravdu nejde a tak budu trošku srovnávat Smršť s Trhlinou.
Knihu jsem měla přečtenou za jeden jediný den, protože má jen 190 stránek a přiznejme si, autor umí psát tak neskutečně čtivě, že jsem ani neočekávala, že by mi to zabralo delší čas.
Opravdu by mě zajímalo, kde Karika bere nápady na tak originální náměty, protože už jen když jsem četla anotaci, silně na mě zapůsobila a mně běhal mráz po zádech už jen z toho.
Kniha také dobře odsýpala. Autorův styl je velmi poutavý a tak jsem neměla nejmenší problém se od začátku začíst.
Atmosféra je budována opravdu mistrně. Ukažte mi další knihy, u kterých vše od zdánlivě obyčejných událostí vede postupně a pomalu, tak, že si toho skoro nevšimnete k událostem, nad kterými byste zprvu skoro vůbec nepřemýšleli?
Jak již jsem zmínila, kniha je velmi kraťoučká. Tak do poloviny se mi četla velice dobře a moc mě bavilo, jak postavy zjišťovaly, v čem vězí „jádro pudla“. Jenže jakmile jsem se dostala do té poloviny, říkala jsem si, že je to takové zvláštní. Všechny tři hlavní postavy mi začaly celkem vadit, jejich chování jsem nepochopila a i když nám bylo nabídnuto vysvětlení, nepřipadalo mi tak důvěryhodné. Celkově ve srovnání s Trhlinou mi to připadalo paradoxně nereálné. U Trhliny jsem měla strašný problém nevěřit tomu. Bylo pro mě složité odlišit realitu od fikce. To se ale tady nekonalo a docela mě to mrzelo.
Druhá polovina knihy na mě působila možná až trochu přehnaně. Kdyby to směřovalo o kousek jinam, myslím, že bych z toho měla daleko lepší pocit.
Když jsem četla konec, nemohla jsem se zbavit dojmu, že nechápu, co se tam děje. Bylo toho na mě moc. Moc myšlenek a moc unáhlené, jakoby překombinované.
Celkově si myslím, že pokud by kniha byla trošku delší, mohlo to dopadnout lépe. Trhlina tedy i v tomto případě stále zůstala na prvním místě mé oblíbenosti.
Abyste si ale nemysleli. Dám ruku do ohně za to, že Karika píše skvěle. Ano, od této knihy jsem čekala více, ale technicky vzato to bylo napsané skvěle. Proto jsem si od autora na Kosmasu ve 30% slevě koupila také Tmu, Strach a Na smrt. První dvě jsou hororovky, z nichž Strach je neskutečně chválený a Na smrt je zase něco jiného, ale rovněž skvěle hodnoceného. Moc se tedy těším, až se do nich pustím!
Děkuji obchodu Kosmas za zaslání knihy k recenzi. Koupit si ji můžete zde.
2 komentáře
Anotaci na Smršť jsem četla včera u jedné blogerky. Také z ní byla zklamaná. Když jsem viděla počet stránek, divila jsem se, že je knížka tak krátká, když Trhlina měla přes 300 stránek. Škoda, že to tak unáhlil :/
Právě, Tma je taky krátká, tak jsem zvědavá, kam se zařadí 🙂