Klub vrahů

Pamatuji si, když v roce 2015 vyšla Vězněná a mně v Metru natolik zaujala anotace, že ještě ten den po škole jsem běžela do Luxoru na Václaváku a hned si ji koupila. Ač se mi kniha moc líbila, vydání Klubu vrahů mě nějak minulo a já se k té knize dostala až teď. A pozor, ještě Ke všemu v e-knize! Jaké jsou tedy mé pocity po dočtení?

Klub vrahů - Pavel Renčín

Originální název: –

Rok vydání: 2018

Rok vydání originálu: 

Počet stran: 304

Vazba knihy: e-kniha

Vydalo: Argo

Vězněná byl jen začátek. Zde se stanete vězněm něčeho úplně jiného.

Adam Havel je obyčejný mladý muž, který si v rámci možností spokojeně žije ve svém malém bytečku, miluje knihy a od rána do večera pracuje v call centru nebo v knihkupectví. Jeho život se ale převrátí naruby v momentě, kdy v metru potká krásnou ženu, za kterou se vydá a dodává si odvahy k tomu, aby ji oslovil. Jenže tato žena se připlete k záhadnému napadení a zmizení náhodného muže… Adam po ní začne pátrat a když konečně Dianu pozná, odhalí se mu Klub. Klub, který se mstí lidem, kteří v životě udělali špatné věci. Jenže Klub má pravidla a vražda „klienta“ je zakázána. Kdo tedy ty lidi vraždí?

***

Do knihy jsem šla téměř bez očekávání. Na druhou stranu, ono to ani jinak nešlo. Vězněná, která sice laťku nasadila vysoko, u mě ale zlatou éru zažila před pěti lety a přiznejme si, je to už celkem dlouhá doba na to, abych si pamatovala všechny podrobnosti, kterými mě kniha zaujala. Do Klubu vrahů jsem tedy vstoupila s více méně čistým štítem a myslím, že jsem udělala dobře.

Už první stránky mi sdělily, že tenhle příběh bude hodně drsný a v průběhu čtení se to potvrdilo. Úvod jsem nejprve vůbec nepochopila, po jeho dočtení jsem zůstala koukat s pusou dokořán, protože mě to dost nastartovalo, jenže po zbytek knížky mi pak připadalo, že s tím tam není žádná spojitost… no, autor na to šel mazaně, když mi to ke konci seplo, byla jsem nadšená. Ze začátku mi kniha přišla trošku zdlouhavější, ale teď mě napadlo, jestli to také nebylo tím, že jsem to četla jako e-knihu, protože jak víte, radši mám papírové knihy 🙂 . jak Vězněná, tak Klub nepatří mezi obsáhlá díla a co si pamatuji, Vězněnou jsem měla za den, max za dva přečtenou a toto by podle mě nebyla výjimka, ale chápete. Když to nemám fyzicky a nemůžu otáčet stránky, sledovat, jak se záložka posunuje za druhou polovinu knihy… to jsou věci, které mě při čtení motivují a v elektronické formě to na mě nefunguje.

Každopádně, od půlky se příběh rozjel pořádně a přinášel další a další myšlenky, otazníky, události… V průběhu čtení mi to celé připadalo jako taková zajímavá detektivka. Události, ke kterým tam docházelo, se zdály běžné, obyčejné, drsné, ale takové, že jsem si říkala: ,,Hmm, k čemu tohle vlastně vede?“ Já vám řeknu k čemu. K naprosto nepředvídatelnému konci! Napětí se stupňovalo a finále bylo opravdu velké. Tady se maličko zastavím. Já jsem bohužel z té úplně finální a největší zápletky zas tak odvařená nebyla, protože jsem jí už ve dvou knihách četla, ale dovedu si představit, že pokud bych na to zde přišla poprvé, byla bych nadšená. Dokonce jsem knihu procházela zpětně a musela jsem uznat, že si autor dal opravdu záležet a velice dobře to do knihy zapracoval. Nepovažuji se za nejbystřejšího čtenáře, ale při čtení si pozor dávám a opravdu mě nenapadlo dát si tyto dvě a dvě dohromady.

Líbilo se mi, že kniha zobrazovala důležitá témata. Například právě téma pomsty je podle mě dost závažná etická otázka. Já sama nejsem člověk, co se za každou cenu musí někomu za něco mstít, ale pokud bych se vžila do situace některých lidí tady z této knihy, nevím, co bych dělala, kdybych měla tu možnost zařídit, aby ten dotyčný pykal za svoje činy… další otázka, ale to už záleží na jedincích, je podle mě také ta, že když už pomsta, tak kde je ta hranice? Každý ji máme jinde a toho bych se právě bála.

Také vypíchnu hlavní postavy, protože všechny měly něco do sebe. Adama jsem si moc oblíbila, protože tím čtením a mnohými myšlenkami mi byl hodně blízký. Některé postavy zde měly takový až vulgární charakter, což mi asi trošku vadilo, ale je nutné podotknout, že to stále mělo úroveň, což je určitě složité sepsat a udržet.

Jaký je můj finální verdikt? Momentálně absolutně netuším, jestli byla Vězněná lepší. Musela bych si v brzké době dát rereading a až pak bych knihy porovnala. Každopádně, pokud vám nevadí sem tam nějaká vulgarita, sem tam nějaká drsnější část, tak bych se knihy nebála, protož vás má čím překvapit!

83 %, 8* / 10*

8/10

2 komentáře

  1. Takže jsi poprvé četla e-knihu? 🙂 Zatím jsem elektronicky četla asi dvě nebo tři knihy. Vždycky si pak musím dát pauzu a číst zase klasické knížky 🙂 teď zrovna čtu ty klasické, ale pak se zase na chvíli vrátím ke čtečce 🙂 je to dobré, že je to skladné, můžeš číst a nemusíš mít rozsvíceno, nic to neváží… ale přesně jak říkáš, ten pocit otáčení listů, vdechování vůně tam není a chybí mi to, proto musím pak zase odskočit ke klasice 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *