Je to hrozné, když lidé dělají předčasné závěry. Samozřejmě, píšu to proto, že to je jeden můj velký problém, který se velice často promítá do mého každodenního života. A není tedy ani překvapením, že podobná věc se pokoušela předčasně utvořit mi názor právě na tuto knihu.
A přitom, tahle kniha mě překvapila v tolika ohledech! Původně jsem myslela, že se bude jednat o nějakou lehkou romantiku, která bude mít za cíl dát čtenáři pár hodin odpočinku, ale hodně jsem se mýlila. Prvotní poznatek tedy zní: ne každá růžová obálka značí romantiku a příběh lehoučký jako pírko.
Když jsem si knihu vybírala, v anotaci se psalo, že Jenny Colganová je velice známá autorka, jejíž knihy jsou také velmi oblíbené, nejspíše proto, že se s nimi čtenář dokáže ztotožnit a přilnout k nim. Také se tam psalo, že po této knize může sáhnout kdokoliv, kdo nečetl autorčiny předchozí knihy, což mě zaujalo. Při čtení jsem tedy byla zvědavá, zda nebudu zmatená a jestli se budu vůbec orientovat v ději, ale šlo to opravdu snadno, protože autorka všemu dopomohla a kde to bylo potřeba, tam čtenáři dopomohl k tomu, aby chápal kontext.
Zde jde krásně vidět, jak i z na první pohled lehkého čtiva jde vyždímat něco, co má přesah.
Nenechte se mýlit, kniha určitě není „jen“ o blížících se Vánocích a o tom, jak vás na ně nalákat atmosférou. Je to o tom, jak jsou přátelé a rodina důležití, protože každý může kdykoliv udělat chybu, jejíž následky si může nést do konce života. Je to o tom, že člověk někdy musí udělat maximum a přemoci se, protože pro dosažení cíle je někdy třeba porušit zásady.
Bylo to opravdu fascinující. Nejprve jsem četla o mladé ženě, která si v rámci možností spokojeně žije v majáku se svým přítelem a papuchalkem, provozuje vlastní pekárnu, ale najednou, z ničeho nic, tak, aniž bych to pořádně postřehla, se příběh otočil o 90 stupňů a vtáhl mě do děje, který nasadil laťku na dost dobrou úroveň.
Jasně, nebylo to zase něco, co by mi změnilo život, ale rozhodně to byl příběh, který mě donutil se podívat po dalších autorčiných knihách.
Kniha se skvěle četla, sedl mi humor a autorčin styl psaní. I když mi začátek přišel trošku táhlý a konec naopak zase uspěchaný a přeslazený, moc jsem si to užila.
Vím, že pár lidem nesedlo chování Polly. Já se k tomuto táboru nepřidám, protože mně se jako charakter moc líbil. Spíše mi jen přišlo, že postavy (a to vídám dost často) by si ušetřily spoustu trápení, pokud by mezi sebou dostatečně komunikovali.
Velkým bonusem této knihy jsou také poslední stránky, kde můžete najít pár receptů, které vypadají opravdu lákavě, protože se jedná o takové netradiční kousky, které mám opravdu chuť v co nejbližší době vyzkoušet!
Děkuji obchodu Kosmas za recenzní výtisk. Knihu si můžete zakoupit ZDE.
4 komentáře
Obálka mě hned na první pohled zaujala 🙂
Také občas potřebuji nějaké oddechové čtení. Včera jsem dočetla Než jsem zemřela, na to, že jsem strašpytel, tak jsem po tom sáhla, protože jsem četla předchozí knihy od autora a byla jsem zvědavá na další. No, při té nejděsivější scéně jsem se fakt dost bála :D… Asi jak nejsem zvyklá… Teď potřebuji něco na uklidnění, takže určitě nebudu číst o 2. světové válce, jak pravidelně čtu, ale vezmu si životopis od Martiny Navrátilové 🙂
To vůbec neznám, kouknu na ní 🙂
Oddechové čtení se hodí. Aspoň jednu takovou knížku mít vždy doma a je to. Zvlášť kolem Vánoc 🙂 Já na tyto romantiky moc nejsem, ale mnohokrát jsem si říkala, že si musím něco takového přečíst.
Vidím že právě čteš Devět nocí. Moc se těším na recenzi. Já jsem četla už před nějakým časem a vím, že se mě to moc bavilo i když tam bylo pár věcí trošku mimo… Ale jako oddechovka z tohoto žánru super
No, bohužel, právě jsem seklá někde u půlky. Hrozně mi lezou na nervy postavy 😀