Láska a jiná vykolejení

Od této knihy jsem chtěla jediné, chtěla jsem něco milého a oddechového do těchto mrazivých a tematicky zasněžených dní. A to se ve výsledku podařilo. Ale bohužel, musím to zařadit do takové té šedé průměrné zóny „neurazí-nenadchne“.  Jo, líbila se mi ta zimní atmosféra a ten dobrodružný nápad, který jsem dosud znala snad jen z filmů a tak to působilo mírně neoriginálně, ale s tím jsem celkem v pohodě. Věděla jsem, jak to pravděpodobně skončí, protože v průběhu knihy vám to bude jasné jak facka, ten příběh má zkrátka jen jednu cestu, kterou se může ubírat, ale to bylo také v pohodě. Po této knize jsem totiž sáhla opravdu z důvodu, že jsem chtěla u něčeho nenáročného vypnout.

Je nutné v knize nehledat asi žádnou extra hloubku. Na druhou stranu jsem ráda, že se zde vyskytla určitá témata, která měla jistý přesah (například rozvod rodičů a z toho vycházející následky, které si jak rodiče, tak děti z toho odnesou), ale zpracování tomu dost uškodilo.

Hlavním kamenem úrazu byly postavy, respektive Ammy. Tohle byla jedna z nejvíce nesympatických postav, které jsem kdy poznala. Vadilo mi, jak na začátku komunikovala, vadilo mi, jaký měla na věci kolem sebe názor, protože vycházel z dost zcestných pramenů… jo a taky mi vadilo, jak byla hysterická, konkrétně v jedné části příběhu. Pokud mě sledujete na instagramu, asi vám neuniklo, co přesně jsem knize vytýkala.

Naopak kladně hodnotím Noaha, protože jako jediná druhá postava, která nějak do děje vstupovala, to zachraňoval. I když jsem trošku nepobírala, jak vyrovnaně s Ammy jednal, já už bych jí jednu střelila 😀 .

Myslím si, že pokud chcete něco v rámci možností milého do zasněženého ledna, tak tohle je pro vás, ale pro mě to byl pouze takový průměr. Jo, líbil se mi ten humor, který se knihou táhl jako červená nit a dodával jí na lehkosti, ale bohužel, bylo to málo. Je to škoda, čekala jsem od toho více a nejspíše se mi dostalo příběhu, na který za pár měsíců zapomenu.