Toto je tedy druhý díl ze série Washingtona Poea. První díl s názvem Loutkové divadlo, se mi neskutečně líbil. Bylo to drsné, surové, trošičku nechutné, ale neskutečně promyšlené do nejmenšího detailu. A samozřejmě, tím nejlepším na tom byly ty charaktery. Už v prvním díle jsem si zamilovala podivínku Tilly, charismatického Washingtona, ale dokonce jsem sympatizovala se samotným záporákem! Bylo to prostě skvělé, ale tohle byla opět jiná liga.
Celé knize dominují opět skvělé charaktery, Poe a Tilly, to je prostě klasická a nesmrtelná dvojka, která si neskutečně sedne a knihu takto drží opravdu na vysoké úrovni. Je prstě fajn sledovat, jak se vyvíjí jejich krásný přátelský vztah.
To hlavní je ale příběh. I zde jsem se do toho všeho neskutečně zamotala, ale autor měl vše propočítané do nejmenších detailů, a tak jsem opravdu jen zírala, když se vše pomalu rozplétalo. Bylo to opět drsné a surové, ale tentokrát z úplně jiného a dost nevšedního prostředí – z kuchyně michelinského šéfkuchaře. No řekněte, četli jste někdy něco z těchto míst? Moc se mi líbilo, jak autor rozvedl všechny detaily a zároveň do toho zakomponoval i další motivy. Pořád jsem nad tím vším přemýšlela a zkoušela to vyřešit, ale moje mozková kapacita na to zkrátka nestačila.
Samozřejmě jsem se od toho nemohla odtrhnout a otáčela jednu stránku za druhou. Jak u Loutkového divadla, tak tady, čtivost a napínavost, to je přesně to, co autor umí dokonale využít. Příběh vás nenechá si odpočinout, kapitoly končí otevřeně a jsou krátké, tak proč bych si nepřečetla ještě jednu a další a další, třeba až do dvou do rána, žejo 😀 .
Bylo opravdu zajímavé uvědomovat si, jak souvislosti zapadají do sebe a jaký příběh se vám vlastně nabízí na na první pohled dokonale načančaném talíři.
Pokud hledáte něco drsnějšího, ale opravdu propracovaného, místy i vtipného, tak si nenechte tuhle sérii utéct, já tomu prostě nemám co vytknout. Tohle vás rozhodně překvapí a nenechá vydechnout. A zamilujete si to!
Moc děkuji obchodu Knihy Dobrovský za výtisk. Knihu si můžete pořídit ZDE.
4 komentáře
Wow, z prostředí kuchyně jsem fakt v životě nic nečetla! Surové a v kuchyni? To zní fakt zajímavě 😀 Je nutné přečíst předchozí díl, abychom se v tom vyznali, nebo to není potřeba? 🙂 Také mám ráda, když jsou kapitoly krátké. Přesně jak říkáš, ještě tuhle kapitolu, ale tak ještě jednu… A za chvíli je konec knížky 😀
Hele, já bych řekla, že spíše jo. Ono je tu sice pár větami shrnuto, co se stalo v předešlém díle, ale pro seznámení s postavami je lepší začít Loutkovým divadlem 🙂 .
Tvá recenze mě velmi láká na celou sérii. Jinak moc hezky napsaná recenze 🙂
Děkuju, Sabi 🙂