Daisy Jones & The Six

Vsadím se, že momentálně přemýšlíte nad tím, jestli opravdu znáte nějakou kapelu The Six. Neznáte, že? Nebojte, nedivím se vám. Celá tato kniha je totiž fikce. Kapela The Six a Daisy Jones nikdy neexistovala. Neexistovala ani autorka, která onen rozhovor se členy kapely vede. Existuje jen Taylor Jenkins Reid, autorka této knihy, která opět přišla s naprosto skvělým a originálním námětem. Pokud mě sledujete už delší dobu, tak víte, že minulé léto jsem od této autorky četla knihu Možná v jiném životě, kdy se děj odvíjel ve dvou časových rovinách, nezávisle na sobě. Nečekala jsem, že lze vymyslet něco lepšího, ale stalo se.

Taylor v této knize vymyslela kompletní kapelu, která „fungovala“ během sedmdesátých let v Americe. Vymyslela všechny charaktery, vykreslila kompletní vlastnosti, atmosféru, která se uvnitř vyvíjela a historii, která je všechny doprovázela. Je to zkrátka kus historie, který se zdá naprosto reálný a uvěřitelný.

Ona vlastně autorka ani neměla jinou volbu. Tahle kniha prostě musela být za každou cenu perfektní. Znáte to, obvykle vás knihy dostanou krásným popisem, to tady ale není možné, protože kniha Daisy Jones & The Six je tvořena pouze a výhradně jen rozhovory se členy kapely, takže jediná možnost, jak zacílit na čtenáře, je skrz postavy a to, co říkají. A to se povedlo dokonale. Postavy jsou totiž obrovským tahounem tohoto příběhu. Každá je jiná, každou pochopíte a pochopíte jí opět jinak, takže budete mít komplexní pohled na celý příběh z několika úhlů a vše vám do sebe krásně zapadne. Vše bylo líčeno s takovou precizností, že jsem měla dojem, že je vše reálné. Spolu s kulturními odkazy to vše prostě vyvolávalo pocit, že čtu knihu o kapele, která kdysi opravdu existovala.

Příběh byl hodně zaměřený na dvě postavy. Daisy a Billyho, člena kapely The Six. Trošku mi vadilo, že ostatní postavy nedostaly trošku více prostoru, ale i tak do sebe vše krásně zapadalo a tvořilo přehledný celek.

To, co jsem četla, bylo zkrátka srdcervoucí a lidské. Viděla jsem, jak se všechny charaktery postupem času měnily v závislosti na citech a to všechny ukazovalo právě v tom chybujícím lidském světle, které i ty, o nichž si myslíme, že mají perfektní životy, činí nedokonalé.

Daisy, ta představovala to, čím je v jádru každá žena. Srdečná, citlivá, vřelá  žena, živel, kterým chceme tajně být všechny, protože to je to, co nás dělá jedinečnými.

Vyzdvihnout musím i kompletní texty všech písní z alba Aurora, které je v knize vytvořeno.

Jednou z věcí, která mi ale trochu více vadila, byly neustále oplétačky s drogami a alkoholem a to, jak na závislost pohlíželi jednotliví členové. Ale v té době to asi nebylo nic neobvyklého, no.

Po dočtení jsem měla v srdci prázdno, protože jsem se musela rozloučit s něčím, co mi tak dokonale sedlo a přirostlo k srdci. Tohle bylo zkrátka mistrovské dílo a já nechci věřit tomu, že to nebylo reálné.

Moc děkuji obchodu Knihy Dobrovský za výtisk. Knihu si můžete pořídit ZDE.