Tamařino souhvězdí

Ve věku po střední škole se člověk může cítit neúplně a zmateně. Občas nám něco nevyjde, občas je všechno úplně jinak, než jsme chtěli. Občas nám ale do života vstoupí lidé, kteří nám s ním zamíchají tak, že ho od základu změní.

Tamařino souhvězdí - Anna Musilová

Originální název:

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu:

Počet stran: 320

Vazba knihy: paperback

Vydalo: Yoli

Kdy zjistíme, jaký má náš život smysl?

Liv žije život, který nechce. Nevyšly jí přijímačky na vysněnou fotografickou školu, a tak musela přistoupit na to, co po ní chtějí rodiče. Respektive její otec. Takže je uvězněná na právnické fakultě a nic se jí nehnusí víc. Ve volném čase pracuje v kavárně, kde si vydělává pomalu akorát tak na nájem a na foťák nesáhla téměř půl roku. Ovšem do doby, než se objeví Tamara. Žena, která Liv uchvátí a probudí v ní něco, co nezná.

Jak moc dokáže jeden téměř náhodný člověk změnit život tomu druhému?

***

Tuto knihu jsem si koupila, když jsem konečně úspěšně ukončila zimní semestr na vysoké. Vím, že to pro mě byl docela drsný zážitek, a tak jsem byla opravdu ráda, že už to mám za sebou a mám opět klid a čas na čtení. No a Tamařinou souhvězdí mi bylo velice doporučováno hlavně z toho důvodu, že se týká právě dospívání a jakési zmatenosti během té doby, kdy odcházíte na VŠ. Jenže, znáte mě, opět mi opravdu dlouho trvalo, než jsem se ke čtení dokopala. Nahrálo mi až celkem zkažené počasí začátkem srpna, kdy se zdálo, že je téměř podzim. No a protože knihy Anny Musilové jsou na podzim a podzimní náladu ideální, neváhala jsem a řekla si, že ten pravý čas na to „navnadění“ na září/říjen, je právě teď.

Jako první mě upoutala opět ta stará dobrá klasika. Autorka sází na kombinaci Praha a podzim a nutno podotknout, že tahle kombinace je prostě perfektní. Prostředí a atmosféra mají své kouzlo a člověk, který má tyto věci rád, se od čtení nebude chtít odtrhnout.

Kniha je psána tak, že spolu s Liv zjišťujete, o čem vlastně je život mladého dospívajícího. Je to o tom, že je v pořádku být ztracená a zmatená. Že je v pořádku nevědět, co chci dělat a hledat sama sebe. Že je v pořádku nebýt spokojená s tím, co momentálně dělám, těžko hledat společnou řeč s rodiči, nevědět, kam povedou mé kroky v budoucnu… Myslím si, že hodně lidem pomůže otevřít oči.

Moc jsem si oblíbila postavy, které v knize vystupovaly. Kromě Liv mě hodně zaujala její spolubydlící Johana, která si také procházela svým vlastním těžkým životem. Mezi nimi bylo také moc hezké sledovat to vyobrazení vztahu. No a Tamara? Tu jsem z části pochopila, ale z části ne. Lidské city jsou velice komplikovaná věc, a právě Tamara byla komplikovaná až moc. Nicméně i tak jsem pochopila záměr příběhu a to, jak dopadl. Ale to předbíhám.

Když jsem byla tak v polovině, říkala jsem si, že by bylo fajn, aby se tam něco stalo. Bylo to na mě sice krásné, ale takové hodně pomalé a přišlo mi, že se tam nic moc neděje. Naštěstí o pár stránek dále už došlo k takové zajímavé situaci, která dala věci docela dost do pohybu.

Řekla bych, že tahle kniha je jakoby šitá na míru všem, kteří se právě nachází ve věku 19/20 a hledají sami sebe, jsou zmatení. Já si myslím, že tohle bylo něco přesně pro mě, protože jsem se v tom našla. Jasně, úplně na 100 % jsem se s Liv neztotožnila, ale zase tu byly věci, ke kterým jsem měla opravdu blízko.

Jsem si téměř jistá, že si knihu budu muset přečíst ještě jednou a že v ní určitě najdu něco nového a dalšího, co mě překvapí a dostane.

100 %, 10 * / 10 *

10/10

2 komentáře

  1. To vypadá hodně zajímavě! Je super, že to je pro věkovou skupinu, jako jsme my a je to od české autorky a vystupují tam česká města. To mám vždy moc ráda 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *