Kdo chytá v síti

Když jsem odcházela z kina, věděla jsem, že souběžně s filmem vyšla i kniha a říkala jsem si, že by bylo určitě nesmírně obohacující, kdybych měla možnost si ji přečíst. Věděla jsem totiž také, že v knize se vyskytují rozhovory jak s herečkami, tak i s jedním z predátorů (ano, bohužel s jedním jediným z toho obrovského množství, který byl ochotný anonymně se zapojit), ale i s dalšími osobami, které mají zkušenost se zneužíváním na internetu. A to všechno mě hodně zaujalo.

Určitě jsem zde už několikrát zmiňovala, že pracuji s dětmi, které se nachází právě v tom rizikovém věku. Viděla jsem to tisíckrát během školního roku – skončí hodina a všichni usedají na kobereček ve třídě, kde si hrají s mobily. Zatím jsou to „jen“ hry, ale co přijde za pár měsíců/let? A právě proto jsem vděčná, že něco jako V síti k nám konečně přišlo.

Na první pohled, nebo spíše prolistování, kniha rozhodně zaujme svým grafickým zpracováním. Je velice hezky barevně laděna a doplněna o fotky, takže je to tak trochu i zážitek. A funguje to. Ten mozek si to v té hlavě s těmi důležitými informacemi prostě uchová.

Věděla jsem, že kniha je tvořena rozhovory, ale co mě trošku zklamalo, bylo to, že jsem čekala možná trošku větší množství záznamů z konverzací. Nechápejte mě špatně, jen mi později připadalo trošku unavující číst „jen“ rozhovory. Ty ale na druhou stranu byly velice zajímavé a podnětné. Jak již jsem nastínila, týkaly se jak hereček a predátora Jaroslava, tak ale i ostatních osob, které třeba přímo nesouvisely s dokumentem, ale propojení se zneužíváním na internetu bylo velice úzké. Velice mě třeba zaujal rozhovor s matkou Moniky, dívky, která se zúčastnila konkurzu, ale nebyla vybrána, protože se ji tvůrci báli vrátit do situace, kterou si už jednou prožila. Měla jsem možnost přečíst si rozhovor jak s Monikou, tak s její matkou, a právě ten druhý mi velice sedl. Matku Moniky moc obdivuji za to, jak zareagovala a jak situaci vyřešila. Myslím si, že přesně takový by matka se svou dcerou měla mít vztah a tento případ by měl jít příkladem.

Následovaly také kauzy ze Skauta, které se udály na Ústecku. Doplněny byly i o rozsudky, což mi přišlo taktéž velice přínosné. Bohužel i nechutné, ale to se dá čekat, když už se jednou pustíte do knihy, která mapuje zneužívání dětí.

Bylo zajímavé sledovat i tu „druhou stranu“. Nemyslím hned s predátory sympatizovat, ale tak nějak zjistit to, co se jim honí hlavou, proč to dělají, co je k tomu vede, jestli si uvědomují, že tím dětem ničí nebo zničili život. Toho se nám v dokumentu nedostalo, protože byl zaměřen spíše na profil zneužívaného dítěte.

Myslím si, že tohle není kniha, kterou byste chtěli zabít čas anebo si rozveselit den. Je to kniha, po které sáhnete, když se chcete poučit a zamyslet se nad tím, jak to v dnešním světě chodí. Zjistit, jestli třeba i vy sami věnujete dostatečnou pozornost tomu, co se děje u vás doma. Protože děti o tom obvykle mlčí.

Tímto děkuji Megaknihám za výtisk v rámci spolupráce.

Knihu si můžete pořídit ZDE.