Příběh služebnice

Jak již jsem naznačila, tato kniha vyšla před velice dlouhou dobou, ale já jsem se k jejímu přečtení dostala až teď. A mohu za to být jen a jen ráda. V zahraničí před rokem, u nás až teď totiž vyšlo pokračování a já bych nezvládla čekat tolik let na pokračování.

Ale to odbíhám. Když jsem knihu začala číst, docela mě zarazilo, že se zde nevyskytuje přímá řeč. To bylo ale trošku ukvapené zjištění. Autorka to totiž vymyslela tak, že v místech, kde příběh zasáhne do minulosti, nebude používat přímou řeč, naopak v přítomnosti přímá řeč bude. Bylo tedy proto snadné se v ději a textu orientovat. Bohužel, trochu mi ale vadilo, jak často se do minulosti zabíhalo, a i když to mělo se současností spojitost, připadalo mi, že se akorát zdržuji na takové slepé zóně. Přítomnost totiž byla daleko zajímavější!

Opravdu pochválit musím to, jak autorka vystavěla svět a jak zde byla líčena všednost, se kterou se musely postavy sžít. Ta pravidla, nařízení, celá ta politika, to bylo originální, depresivní a zajímavé.

Čtení samotné mi dalo zabrat. Jasně, bylo to taky trochu o tom, že to bylo takové rozvláčné, pořád se skákalo z přítomnosti do minulosti a bylo zde hodně popisných pasáží, ale svým způsobem mi to nevadilo. Přečíst knihu mi trvalo asi týden a nebylo to jen o tom, že bych to přečtla a řekla si: jo, super. Nad tím vším jsem musela přemýšlet. Knihu jsem musela nějak uchopit, a hlavně pochopit pocity těch žen. Hlavně Fredovy. Fredova byla jedním z nejzajímavějších charakterů, které jsem zatím měla možnost poznat. Moc jsem si jí oblíbila a naprosto chápala všechny její pocity. Vzhledem k povaze knihy to bylo akorát přiměřené a naprosto racionální.

Akorát, když už jsme u toho chápání, mrzelo mě, že se více neodkryla ta část minulosti, kdy byla nad ženami tak brutálně převzata moc. Chybělo mi nějaké dovysvětlení. Také jsem chtěla vědět, co se stalo s partnerem a dcerou Fredovy, což jsem se bohužel nedozvěděla. Doufám tedy, že to extra dlouhé psaní druhého dílu autorka využila a vtěsnala do něj všechny potřebné a pro mě chybějící informace.

Jinak vám knihu mohu jen a jen doporučit. Před cca rokem jsem četla Vox, teď nedávno Prokletý rok, obě tyto knihy mají v popisu napsáno, že jsou skvělé pro milovníky Příběhu služebnice. Ano, teď uznávám, má to v sobě kousek služebnice, ale Příběh služebnice, je jiná kniha. Je to příběh sám o sobě, který musíte vzít z jiného konce.

Tímto děkuji Kosmasu za výtisk v rámci spolupráce.

Knihu si můžete pořídit ZDE.