Prokletý rok

Představte si, že byste žili ve světě, kde jsou ženy vychovávány jen proto, aby se z nich stal majetek jejich manželů. Aby v dospělosti nemohly téměř nic a žily permanentně ve strachu, že budou nařčeny z uchovávání magie a pro výstrahu oběšeny nebo upáleny. Je to děsivá představa, ale na jejím základě mohla vzniknout tato kniha…

Prokletý rok - Kim Liggettová

Originální název: The Grace Year

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu: 2019

Počet stran: 344

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: CooBoo

Odejděte na rok do lesů. Možná se vrátíte, možná ne..

Vítejte ve světě, kde lidé věří, že ženy ovládají magii, s jejíž pomocí by mohly vytrhnout muže z rodin a tím znečistit společnost. Aby se této magie zbavily, jsou svůj šestnáctý rok odvedeny do dalekého lesa, kde pospolu musí rok žít a onu magii ze sebe vypudit.

Kromě děsivých historek o mrtvých duších ale dívky děsí svět za oploceným lesem. Tam totiž čekají pytláci, kteří neznají slitování. Kdokoli, kdo opustí les, se už nevrátí. Maximálně v lahvičkách, které jsou pak prodávány na černém trhu jako prostředek s omlazujícími účinky.

Tierney Jamesová neví, jakou magií vládne, ale jedno jí začíná být jisté. Probouzející se magie v dívkách není to hlavní, čeho by se navzájem měly všechny bát.

***

Dámy a pánové, tohle byla teda jízda. O téhle knize se tak moc povídalo, až jsem se bála, že budu pořádně zklamaná. Taky se tak bojíte hypů? Jo, jasně, četla jsem, že u toho lidé i brečeli, což mně se teda nestalo, takže jisté následky ve mně ta chvála zanechala, ale i tak mohu říct, že tohle jsem si opravdu užila a bylo to něco naprosto jiného, než obvykle čtu.

Tahle kniha měla jednu nespornou výhodu – byla pořádně originální. Jasně, v dnešním světě, kdy vychází stovky knih měsíčně, je už celkem těžké najít něco originálního, ale tohle je příklad toho, že to jde. Dobře, nalijme si čistého vína, přímo na knize je napsaný odkaz na Příběh služebnice, takže lehká inspirace tam bude. Já jsem Příběh služebnice neviděla a nečetla, ačkoliv se chystám, nicméně jsem možná ráda, že jsem se k tomu ještě nedostala, protože lidé, kteří už mají knihu i seriál za sebou, byli právě z Prokletého roku trošku na rozpacích.

Moc jsem si užívala to prostředí. Než se spolu s dívkami dostanete do lesa, trvá to cca 100 stránek, takže ten rozjezd není úplně nejrychlejší. To ale ve výsledku vůbec nevadí. Měla jsem možnost pořádně se sžít s Tierney a hlavně s celým světem a s jeho systémem. Všechno bylo krásně zorganizované a pasovalo to do sebe. A samozřejmě to pravé vzrůšo přišlo v momentě, kdy se dívky vydaly na cestu do tábora. Možná jsem si myslela, že to tak drsné nebude, ale to, co se stalo cestou, mě přesvědčilo o tom, že autorka to bere smrtelně vážně a rozhodně si se čtenářem nebude jen tak hrát na čekanou.

Jak v knize šel čas (což je mimochodem moc hezky graficky rozděleno na zimu, jaro, léto a návrat), začala jsem spolu s postavami pociťovat ono napětí. A tím se dostáváme k jádru toho, co příběh drželo hodně vysoko na mém žebříčku. Tím byly právě postavy. Těch bylo sice hodně, opravdu jsem si nezapamatovala všechna jejich jména, ale nebojte se, není to potřeba. Ale i přesto, že bylo potřeba těm postavám vtisknout nějaký charakter, který ale nebude stereotypní a nebude se opakovat, tak to autorku nevyděsilo a předvedla mi opravdu širokou škálu rozmanitosti.

Tierney jsem si moc oblíbila, ale občas mi přišlo, že se mohla v některých situacích chovat jinak. To samé ostatní dívky. Jo, později jsem se v knize dozvěděla, co zapříčinilo jejich zvláštní reakce, ale i tak, místy jsem si říkala: ,,Přemýšlejte, proboha!“

Dostáváme se ale k jedné věci, která mi dělá vrásky ještě teď. A tou je takový zvrat, který se objeví asi v polovině knihy. Nebudu ho tu úplně pojmenovávat nebo popisovat, ale musím se k tomu nějak vyjádřit. Vzhledem k tomu, jak byl ten svět koncipován a vykreslen, bych čekala, že pokud by se něco málo vydalo tím směrem, kterým se to opravdu ubíralo, bylo by to rychle zastaveno. Jenže tady ne, tady se to prostě přešlo. Musíte být teď asi dost zmatení, ale bohužel, spoilery. Nicméně, i když jsem ten zvrat pochopila a celkem se mi líbil, působil na mě tak trošku okatě. Na konci knihy jsem si řekla, že tam ani být nemusel. Sice by se příběh odehrával asi jinak, ale tohle bylo takové nedůvěryhodné.

Následoval ještě jeden zvrat hned po návratu dívek domů a ten mě tedy dostal. No a ten konec? To mě dostalo také, ale nevím, jestli jsem to pochopila dobře.

Kažadopádně si myslím, že Prokletý rok je jedna z knih, která měla veliký potenciál a autorka ho dovedla využít. Pár věcí tam šlo udělat jinak, ale ve výsledku je i toto naprosto uhrančivý příběh, který si vás bezesporu podmaní.

Tímto děkuji Humbooku za zaslání výtisku v rámci ambasadorství. Knihu si můžete pořídit ZDE.

91 %, 9 */10*

9/10

2 komentáře

Napsat komentář: Maya Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *