Třpytivá hodina

Máte rádi 20. a 30. léta dvacátého století? Atmosféru Velkého Gatsbyho? Nekonečné večírky? Lásku mezi dvěma úplně odlišnými skupinami? Tak mám knihu přímo pro vás!

Třpytivá hodina - Iona Greyová

Originální název: The Glittering Hour

Rok vydání: 2020

Rok vydání originálu: 2019

Počet stran: 368

Vazba knihy: pevná

Vydalo: Fragment

Může láska ustát všechny překážky?

Selina Lennoxová má, zdá se, naprosto ideální život. Nemusí se o nic starat, má kamarády, stále chodí na večírky, patří do skupiny „zlaté mládeže“. To znamená, že se svými přáteli se často účastní různých výstřelků, které jsou žhavým kouskem do místních novin. Jednoho večera, při takzvaném honu za pokladem, za téměř neuvěřitelné okolnosti potká malíře Lawrence.

Oběma je jasné, že jsou každý z jiného světa, ale přesto se do sebe zamilují. Jejich láska je vášnivá, sladká a zakázaná. Brzy se ale stane něco, co Selině obrátí svět naruby a ona se bude muset rozhodnout, co ve svém životě chce a co je schopná obětovat.

O několik let později sledujeme malou holčičku, která s pomocí dopisů odhalí celou minulost.

***

Víte, opravdu miluju tuhle starou dobu. Velký Gatsby je moje srdcovka a další věc, co miluju, je láska mezi lidmi, kteří jsou v jiných společenských vrstvách. No a tady to máme všechno v jednom.

Na autorku jsem navíc slyšela samou chválu. Její první kniha, která zde vyšla, byly Dopisy, které nikdo nečetl. A tu všichni opravdu hodně chválí. No, jak mě znáte, já, než bych se k tomu dostala… Dopisy jsem zkrátka nečetla. Lidé tedy říkali, že Třpytivá hodina takových kvalit nedosahuje, ale já se i tak těšila.

Dostalo se mi velice dojemného příběhu, který mě překvapil, zaskočil, a dokonce i rozbrečel. A to jako že hodně.

V knize jsou dvě časové linie. Jedna z roku 1925 – Selina, a jedna z roku 1936 – Alice. Abych byla upřímná, tak první polovina knihy pro mě byl docela oříšek. Vůbec jsem se nemohla začíst, kapitoly se mi zdály dlouhé a já necítila to nutkání číst dál a dál, protože prostě dokonalá kniha. Bohužel, nad vodou mě držel pouze příběh Alice. Příběh Seliny mě moc nechytl. Vše se tam teprve rozvíjelo a na mě to bylo moc pomalé.

Od druhé poloviny ale přišel obrat, začetla jsem se do příběhu Seliny a Alice jenom dokreslovala tu atmosféru a mou narůstající chuť. Jak jsem se nyní příběhem sunula rychleji ke konci, začalo také přituhovat. Přišel jeden opravdu velký zvrat, kniha začala být daleko emotivnější a silnější, než jsem předpokládala. Nechápala jsem, jak se autorka mohla takhle rozhodnout a proč se to tam děje.

Když se blížil konec, přála jsem si, aby to bylo jinak, měla jsem na krajíčku a korunu jsem tomu nasadila v momentě, kdy mi na spodní okraj knihy ukápla slza…a za ní druhá, třetí… Zbývalo 50 stran do konce a já brečela. Jo, brečela jsem tak, jako u knihy už dlouho ne. Když jsem z těch 50 zvládla 30, řekla jsem si, že potřebuju pauzu a vrátím se k tomu později. To jsem taky udělala a hned na první stránce jsem si řekla, že jsem byla asi hysterická, že nechápu, proč jsem brečela. Otočila jsem stránku a samozřejmě, že jsem řvala znovu, žejo.

Tohle je tedy takové malé varování pro všechny, kteří jsou tak trochu cíťové jako já. Na tuhle moji eskapádu padl jeden balíček. Dbejte mé rady a zásobte se.

Co se týče postav, k těm bych měla jen jednu výjimku. Kamarádi Seliny a v podstatě celé její okolí, tohle všechno mi ze začátku hned nesedlo. Až na Lawrence, ten byl celou dobu naprosto boží! Postavy se mi zdály takové lehce ploché, nezajímavé, pletla jsem si jména, protože mi nikdo nepřišel tak významný nebo zajímavý, abych si ho zapamatovala a nepustila. Každopádně i zde si autorka dala načas. Až postupně jsem si k nim vytvořila nějaké to pouto a začalo mi na nich záležet.

Jasně, příběh není originální. Z fleku vám můžu vyjmenovat několik takových, kde je hlavní dominantou zakázaná láska mezi boháčem a chuďasem, ale sakra jo, pokud to někdo umí podat jako taky Iona, tak mi to absolutně nevadí. Vím, že mě kniha zasáhla, dotkla se mě, něco ve mně nechala. Je to zkrátka parádní kousek s naprosto nádhernou obálkou.

Ačkoli na ní z větší části pěji chvalozpěvy a brečela jsem u ní, nemohu jí zařadit mezi TOP. Ten pomalý začátek mi prostě vadil. I tak ale knihu hodnotím velice dobře a nemohu jinak, než vám ji doporučit!

Děkuji obchodu Knihcentrum za výtisk! Knihu si můžete koupit zde!

89 %, 9 */ 10 *

9/10

6 komentářů

  1. Tato kniha se mi líbila ale stále u mě vede autorčina předchozí kniha 🙂 Zkus někdy Dopisy, které nikdo nečetl 🙂 V tomto příběhu mě nebavila hlavně Alice. To její pátrání a celkově život u prarodičů mě až tolik nezaujal. Kdyby se kniha zabývala pouze tou částí z minulosti, byla bych nadšenější 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *