Zjizvený král

Jojo, opět Leigh Bardugo. Autorka, o které se hodně mluví, autorka, na kterou mají lidé hodně rozporuplné názory. Jenže já jsem fakt případ. Jak to dopadne, když se někdo pustí do její knihy, která pojednává o už známých postavách, aniž by znal celý kontext?

Zjizvený král - Leigh Bardugo

Originální název: King of Scars

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu: 2019

Počet stran: 424

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: Fragment

!!! V TEXTU SE MOHOU VYSKYTOVAT SPOILERY !!!

Poražte v sobě svého démona!

Nikolaj to jako král Ravky nemá lehké. Na hranicích se začínají shromažďovat vojska a on je jediný, kdo svou zemi může ochránit. Jenže to není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Vše se komplikuje, protože v Nikolajovi přebývá démon, který ho po nocích ovládá a vyráží na lov. Nikolaj a velitelka Zoja mají strach, že démon sílí a nebude trvat dlouho, aby nad Nikolajem získal moc a nadobro ho ovládl.

 

Nina si nese své břímě, musí se už konečně rozloučit s Matthiasem, a tak s Adrikem a Leoni cestují, aby zjišťovali, kde se co děje. Protože beze stopy začínají mizet dívky a ženy.

***

Tak čtení této knihy, to bylo zajímavé. Od Leigh Bardugo jsem ještě nikdy nic nečetla. Výjimkou je Trnitá řeč, což je ale sbírka pohádek z grišovského světa, takže tam opravdu nevadilo, že jsem nebyla orientovaná. Jo, tohle byl celkem risk. Autorka jako první vydala trilogii Griša a později duologii Šest vran. Nyní od ní vyšel právě Zjizvený král, a právě do něho jsem se pustila.

Jo, ztracená jsem byla dost. V knize vystupovaly postavy, které v předchozích knihách něco prožily, už měly nějakou tu historii za sebou. Celý ten svět už měl také nějaký příběh a o tohle všechno jsem byla ochuzená. Nicméně, četlo se to překvapivě dobře a časem jsem se obstojně zorientovala.

Při čtení jsem si celkem připadala jako když jsem četla Furyborn. To byla také fantasy kniha, která měla stylem psaní připomínat právě Bardugo, což, když na to takhle po přečtení Zjizveného krále koukám, je celkem pravda. Ale právě u Furyborn jsem byla také neskutečně ztracená, vůbec jsem netušila a nechápala. Jenže to nebyla moje vina, vysvětlení v té knize prostě chybělo. Ale to se právě nedá říct o Zjizveném králi. Zažívala jsem sice stejné pocity, ale mohla jsem si za to výhradně sama. Protože, kterého blázna by napadlo pouštět se do autorčiny asi 5. knihy, když nezná ty předchozí, ze kterých ta 5. vychází? No, mě. Ale i tak jsem byla potěšená, protože u některých zmínek tam takové lehké dovysvětlení bylo, takže jak říkám, postupně jsem začínala chápat a knihu si užívat.

Už z Trnité řeči jsem byla zvyklá, že autorka má opravdu skvělý styl psaní. Je to takové doslova krásné, máte pocit, jako byste koukali na nějaký epický fantasy film a byli jeho součástí. Je to magické, drsné, prvky z ruského prostředí tomu dodávají skvělou atmosféru, nad kterou se klasicky rozplývám.

Začátek knihy pro mě byl těžký, ale četl se dobře. Problém nastal tak v polovině, kdy příběh pozbýval takové dobré čtivosti a já to louskala fakt pomalu. Moc tomu nepomohl ani fakt, že jsem měla ve škole předtermíny zkoušek, takže jsem si nijak extra oddechovou literaturu nevybrala, ale prostě to zamrzelo. Dovedu si ale představit, že kdyby měla kniha o pár desítek stránek méně, vůbec nic by se nestalo a nikdo by to nepoznal.

Je opravdu zajímavé, že kniha se jmenuje Zjizvený král, ale tvoří ji příběhy dva, které spolu téměř vůbec nesouvisí. Jeden je právě o Nikolajovi a Zoje a druhý o Nině. Bylo to takové variabilní, ale možná se mi více líbil ten příběh s Ninou, protože tam bylo méně věcí, co jsem nechápala, ale také to mělo větší spád. Na druhou stranu, Nikolajův příběh byl daleko lépe a dramatičtěji ukončený, takže já teď opravdu přemýšlím, že se po dalším díle podívám.

No a co opravdu nesmím opomenout vyzvednout, je ta nádherná, detailně propracovaná a zlatou barvou zdobená obálka. Opravdu nevím, jak to v tom Fragmentu dělají, ale tohle je skvost všech skvostů. Ta kniha je doslova ozdobou mojí nové knihovny, a právě s Trnitou řečí tvoří krásnou dvojku, na kterou je radost se dívat.

Myslím si, že knihu radši moc doporučovat těm, co autorku a její předchozí díly neznají, nebudu. Ovšem, pokud jste tvrdohlavci jako já, tak do toho jděte. Mně se to fakt líbilo a druhou půlku jsem si užila. Jinak si ale myslím, že pro fanoušky série je to nutnost. Máte tu vše – zajímavý příběh, skvělé postavy, se kterými si sednete a budete s nimi cítit, ale i tajemno, které rozhodně má zajímavou šanci na pokračování.

Hodnotím 86 % a 8,5 * / 10 *

Za poskytnutí knihy mnohokrát děkuji obchodu Knihcentrum. Zde si knihu můžete koupit.

86 %, 8,5 / 10 *

8 komentářů

  1. Kamo, tak ty se toho nebojíš jít do páté knihy 🤣. Ale vidíš, už jsi tak sečtělá, že ti to za chvíli ani moc nevadilo 😀
    Ruské prostředí, hmmmm, to zní zajímavě 🤣

  2. Asi už jsem poslední, kdo od Bardugo ještě nic nečetl 😀 Na Zjizveného krále jsem slyšela spoustu rozporuplných názorů, že už to mě patřičně navnadilo, a jsem ráda za další spíš pozitivní. Snad se k tomu taky jednou dostanu 😀

  3. Já si nemůžu pomoct, ale ať napíše Leigh Bardugo cokoliv, prostě si to přečtu! Její knihy mě baví a panebože, jestli se povede Netflixu seriál, budu skákat o sto šest. Kaz, je třeba něco více dodávat? <3

  4. K téhle knize se váže, můj skvělý fail. 😂Zjizveného Krále, jsem dočetla asi před hodinou a mám na něj docela rozporuplné názory (hlavně když polovinu nechápu 😂).
    Ale řekla bych, že je to moje chyba, protože jsem tu knížku vyhrála a nějak jsem neřešila kolikátý je to “díl” a tak a pustila se do ní.
    To že si spoileruji obrovskou část příběhu mi došlo, když jsem měla čtvrtinu za sebou. Takže tak.
    Jinak skvělá recenze.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *