Nyxia: Nespoutaná

Myslím, že zde po dlouhé době máme adepta na jednu z nejlepších knih za rok. Téměř před rokem, bylo to někdy kolem Vánoc, začala moje spolupráce s Knihami Dobrovský, kdy mi byla k recenzi nabídnuta kniha Nyxia. Byl to pro mě téměř splněný sen, Nyxia byla úžasná, zamilovala jsem si ji a toužila jsem po pokračování. Neuplynul ani rok a já už jsem tady s přečtenou Nyxií: Nespoutanou. A Scott Reintgen to opět dokázal. Vzal mi dech, ačkoli se opravdu neřadím mezi skalní fanoušky sci-fi žánru.

V prvním díle Nyxie jsme s našimi hrdiny pobývali pouze na vesmírné lodi, na které se připravovali. Vím, že některým čtenářům to trochu vadilo, ale já jsem si byla téměř jistá, že autor ví, co dělá a krásně si připravuje půdu pro pokračování. A tak podle mě došlo k tomu, že druhý díl se ani omylem nedá nazvat vycpávkový. Má to holt krásně rozdělené. První díl – let na Eden (Magnii), druhý díl – pobyt na Edenu (Magnii) a seznámení se s Adamity (Imago) a třetí? Jo, to bych také ráda věděla! Nicméně věřím, že ani tentokrát Scott nezklame a my se máme na co těšit.

To by tedy byla první věc, kterou je potřeba zhodnotit. Nové prostředí. A to bylo proklatě super. Autor si vymyslel planetu, na které se dá těžit superinteligentní látka, na které žije nové obyvatelstvo. Planetu, na které žijí noví tvorové a kde je vše naprosto jiné. Tohle se podle mě opravdu povedlo, Magnia se mi moc líbila a já si ji představovala opravdu zajímavě. A to vše díky skvělým popisům a mé fantazii.

Malou výtku bych měla k ději, přišlo mi, že takové to základní poslání naší posádky se zde odbylo příliš rychle a že se hned přešlo na úplně jiný program. Což mě trošku zamrzelo, protože jsem čekala více Babylonu. Nicméně tohle byla pouze malá chybička na kráse.

Líbilo se mi, jak postupně přibývalo nejasností, nikdo pořádně nevěděl, co může čekat, ani jakým směrem se celý příběh bude ubírat. Nakonec to stejně dopadlo tak, že jsem absolutně odmítala uvěřit tomu, co mi autor naservíroval a chtělo se mi doslova brečet. Pokud jste cíťa jako já, tak si na konci připravte kapesníky.

O hlavní super postavě se snad už nemusím zmiňovat. Emmett je prostě skvělý. Oni i další postavy na tom nejsou zle. Jsou vtipné, sympatické, zákařné… Je zajímavé sledovat, jak se každý vyvíjí jinak a jak je to prostředí a okolnosti mění. Dialogy byly vtipné, procítěné, dojemné, ke všem jsem si vytvořila nějaký vztah a našla si k nim cestu. Novinkou zde byla i romantická linka, která v prvním díle byla lehce naznačená, a právě tam mi také trochu vadila. Chtěla jsem jen a pouze akci, protože když se celá kniha táhla právě v tom motivu, nějaká romantika na konci mě moc neoslovila. Ovšem tady už jsem ji brala jako samozřejmost. Nebylo to nijak kýčovité, hezky to do příběhu sedělo a bylo to příjemné oživení.

Jak mi příběh před očima gradoval, neměla jsem tušení, k jakému konci se dobereme. Čtení to bylo rychlé, autorův styl vás nenechá vydechnout, vše postupně graduje a nabírá na síle. Konec je doslova nabitý akcí, nabírá na obrátkách a vyplivne vás totálně dezorientované, protože se tam odehraje tolik věcí, které vás nějak ovlivní.

Ačkoli se mi první díl zdál o malilinko lepší, nic to nemění na tom, že Nyxia: Nespoutaná rozhodně nezklamala. Je o co stát, dostane vás to a věřte mi, že po dočtení budete už jen zoufale čekat na závěrečný díl.

Hodnotím ji tedy 97 % a 9,5 */ 10 *.

Za poskytnutí knihy mnohokrát děkuji obchodu Knihy Dobrovský. Zde si knihu můžete koupit.