Rituál

Doufám, že zde mám někoho, kdo miluje stejně jako já film Legenda o drakovi (známý také jako Dračí princ). Já roky čekala na knižní předlohu, netroufala jsem si sehnat knihu v ruštině, protože na takovém levelu opravdu nejsem, ale nyní tady máme knihu v češtině!

Rituál - Marina a Sergej Djačenko

Originální název: Ритуал

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu: 1996

Počet stran: 296

Vazba knihy: pevná

Vydalo: Fragment

Lze se zamilovat do draka?

Princezna Juta nemá jednoduchý život. Je nejstarší ze tří sester, ale také bohužel nejošklivější. Musí trpět posměšky od druhých a také se musí smířit s tím, že bude vždy přehlížená. Když se jednou účastní královské slavnosti, shodou okolností ji unese drak Arman. Na svém hradu uprostřed moře a ničeho se Juta dozvídá, kdo onen drak je, proč ji unesl, ale také si k sobě nachází cestu. Ovšem, osud má své plány…

***

Pokud patříte k lidem jako jsem já, tzn. k těm, kteří se zamilovali do onoho výše zmíněného filmu – Legenda o drakovi, a hned po shlédnutí marně hledali onu knižní předlohu, která samozřejmě nebyla k nalezení, myslím, že můžete jásat spolu se mnou. Po letech marného čekání zde máme knihu Rituál, která stála mé srdcovce modelem. A hned narovinu vám říkám, že jak to bývá u filmařů dobrým zvykem, film si předělali podle svého, takže ve výsledku je kniha téměř jiný příběh. Nicméně, vraťme se na začátek.

Varuji vás, pokud jste film neviděli a saháte prvně po knize, nenechte se ovlivnit anotací. Anotaci podle mě psal někdo, kdo tu knihu snad ani nečetl. Když jsem si ji pročítala, měla jsem pocit, že to bude přesně jako film, jenže opak je pravdou, až se do knihy začtete, budete totiž nepříjemně překvapeni, protože budete číst něco úplně jiného, při nejhorším prostě neodstanete to, co jste očekávali. To je jen taková má výtka na začátek, není to chyba knihy jako takové.

Na věc číslo dva se zaměříme hned teď. Lidé mají tendenci srovnávat, nebo spíše přisuzovat tuto knihu ke Krásce a zvířeti. Lidi, prosím vás, možná zde nějaká lehká inspirace je, ale jako hlavní problém bych viděla třeba hned to, že Juta není kráska. V knize je to několikrát zmiňované, je na tom dokonce vystavěn skoro celý příběh. Juta prostě není krasavice a zvíře není zvíře. Arman je drak a žádná kletba za to nemůže, on tak prostě žije už od narození, protože tak to prostě v tom dračím rodu mají. Ano, Kráska a zvíře je má oblíbená pohádka, nese v sobě krásné poselství, ale takhle kniha je prostě o něčem jiném.

Ze začátku to může vypadat jako čtení pro děti. Styl psaní je velmi jednoduchý, postavy si zde říkají „ahoj“, což mě mírně vytáčí, protože si myslím, že v těchto kruzích se takový slovník úplně nepoužíval, nicméně to spíše přisuzuji překladu. Ale, postupem času se dostáváme hlouběji, příběh se mění, zjišťujeme, že to není jen tak něco, ale je to vyprávění o lidských problémech, utrpení a prostě o lidskosti.

Moc se mi zde líbily postavy. Juta konečně nebyla super dokonalá hrdinka, která spasí svět. Byla to obyčejná lidská bytost, která prožívala svá trápení, ale přesto si zachovávala svůj rozum. Arman byl také hrdina, který si u mě našel své místo. Líbilo se mi pozorovat, jak si ti dva k sobě postupem času hledali cestu, jak se poznávali a jak se to prostě celé vyvinulo.

Není to pohádka, která by se odehrávala jen na růžovém obláčku a nedělo se tam nic špatného, opravdu to je spíše román s fantasy prvky, který vás donutí přemýšlet.

Jedno velké minus byl ale konec. Všechno se hezky odehrávalo, hezky gradovalo, ale když už jsem byla na poslední stránce, tak jsem si říkala, že to přece autoři nemohou nechat jen tak. No, bohužel to tak nechali. Opravdu mě zamrzelo, že tomu nevěnovali třeba pár odstavců, nebo klidně i stránek navíc. Mé pocity proto po dočtení byly celkem rozporuplné. Ten konec z toho neudělal tragédii, ale zamrzelo to. Když máte něco takhle rádi, a tak dlouho na to čekáte, prostě vás naštve takhle useknutý závěr. Myslím si, že jinak je kniha naprosto skvělá záležitost, která si u mě rozhodně našla místo.

Hodnotím ji tedy 83 % a 8,5 */ 10 *.

83 %

8.5/10

3 komentáře

  1. Kamo, v ruštině, to by byl mazec 😃. Připomnělo mi to mou “kamarádku” Rusku, pamatuješ, jak jsme se o ní bavily? 🤣
    Obálka je moc hezká, hlavní hrdinka nevypadá zezadu ošklivě, ba naopak.
    Škoda toho konce, to vždycky zamrzí, když je knížka stále skvělá, ale na konci ji useknou. 😔

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *