Aura: Dar

Měli jste někdy pocit, že jste průměrní? Že nejste v ničem výjimeční? Hádám, že se tím trápil každý druhý z vás. Co by se ale stalo, pokud byste zjistili, že ve vás podřimuje supertajná schopnost?

Aura: Dar - Clara Benedict

Originální název: Die Gabe

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu: 2018

Počet stran: 344

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: King Cool

Co když nejste obyčejní?

Hanka je normální 16letá dívka, která řeší každodenní dívčí starosti, jako je třeba platonická a neopětovaná láska k novému klukovi ve škole. Jenže její všední dny skončí večerem, kdy s kamarádkami zkusí vyvolat ducha a věci se ošklivě zvrtnou. Po několika podivných událostech Hanka zjišťuje, že má tajemné schopnosti. Dokáže pouhou silou myšlenky hýbat věcmi, ale co je horší, dokáže se dostat do mysli ostatních lidí a proti jejich vůli s nimi může manipulovat.

Zdá se, že náhody ji a Jana svádí častěji dohromady, ale proč se Jan chová tak podivně?

***

Moji drazí, bohužel se teď sneseme z obláčku super knih do průměrné šedi. Dnes vám sem po dlouhé době přináším recenzi na knihu, která mě bohužel tolik neoslovila.

Po několika recenzích, co jsem četla, jsem tak nějak očekávala, že se nebude jednat o nic světoborného, co by mi změnilo život, bohužel jsem ale dostala přesně to, co jsem čekala, a ještě jsem se u toho naštvala.

Jako první vás do očí praští to, že ta kniha nemá nijak originální příběh. Ovšem, když si to tak rozebereme, tak v dnešní době, kdy známe přehršel young adult fantasy, není originální skoro nic. Takže to jsem té knize nevyčítala. Přeci jen, já, jako hodně benevolentní čtenář, tohle opravdu zřídkakdy řeším. Bohužel, Aura: Dar, měla jiné vroubky, na které jsem přišla časem.

Jako první bych zmínila Hanku. Ano, dostáváme se opět do situace, kdy jsem si absolutně nesedla s hlavní hrdinkou a vlastně s většinou postav. Ale zaměřme se výhradně na Hanku. 16letá holka, ničím neobvyklá, která zjistí, že má tajemné schopnosti. Dobře, kdekdo by se toho vylekal, ale Hanka se tomu postavila čelem a všechno se odehrávalo přesně tak, aby mě to naštvalo. Schválně, díky svým schopnostem musíte řešit morální dilema (tohle byl dobrý nápad!). Víte, že to, co děláte, není správné, ale na druhou stranu, v určitých situacích se může hodit, když někomu vidíte do hlavy. No, Hanka s tím přemýšlením tolik starostí neměla. Jistě, věděla, že není dobré její schopnosti používat na kamarády a občas jí něco prolétlo hlavou, nicméně to řešila jen teoreticky, v praxi se na to vykašlala a dělala věci, kterých pak samozřejmě litovala. O tom, že s kamarádkami pila víno jako vodu a chodila téměř pořád na párty, už radši pomlčím. Jak tohle může někomu něco předat?

No a ty další postavy? Její bratr, který se tam choval vysloveně tak, aby ji jen štval. Matka, která řešila kluky jako kdyby JÍ bylo 16. Kamarádky, které také nemají rozum… 

Druhou věcí byla ta její zamilovanost. Tohle byl přesně ten případ, kdy vidíte, jak se to nemá dělat. Lézt za někým, kdo vámi očividně opovrhuje, vnucovat se mu a vůbec si nepřipouštět, že je trochu divné, když on z ničeho nic obrátí a dělá jakoby nic? Ach jo, vůbec nevím, jestli mi to dává smysl, ale mně tak strašně vadilo, jak naivně, hloupě, bezmyšlenkovitě a já nevím co všechno ještě, se Hanka chovala. Celý děj byl zkrátka hrozně umělý.

Druhou věcí, co mi vadila, byl jazyk, kterým byla kniha psána. Například v jedné kapitole máme tak 5x napsáno slovní spojení (a teď mi promiňte) „debilní hra“ = ,,No, já fakt nevím, proč máme hrát tuhle debilní hru…“, ,,On přece nemůže mít náladu hrát s námi tuhle debilní hru.“, ,,Proč vůbec hraju tuhle debilní hru?“… Dále si tam postavy nadávají do blbých krav: ,,Nemohla držet pusu? Taková blbá kráva!“, ale paradoxně je to psáno neuvěřitelně knižním jazykem. Postavy tam vedou dialogy se slovy, které my v běžném rozhovoru vůbec nepoužíváme: „Třeba mu tvá neohrabanost připadá šarmantní?“ A mohla bych pokračovat dále. O tom, že jsem tam našla chybu jako hrom už nemluvím: „Tak mi na tebe počkáme.“ Absolutně netuším, co se při překladu a korekci téhle knihy dělo. Když se zaměřím na ostatní knihy z edice King Cool, můj mozek to nepobírá. Mohla bych vám z fleku vyjmenovat několik titulů z této edice, které jsou luxusní a zamilujete si je (Medvěd a Slavík, Kůže plná stínů, Nyxia, Poslední číslo, Světla na obloze… byla bych tu do rána, kdybych měla jmenovat vše), a proto jsem o to víc nepochopila, co se dělo tady u Aury.

Ono to možná zní, že to hodnotím jako odpad, nicméně tomu tak není. Ta kniha nebyla špatná. Jen já jsem prostě čekala něco úplně na jiném levelu. Rozmýšlela jsem se a díkybohu, že pak přišel konec, který měl konečně grády a něco zajímavého a smysluplného se tam dělo. Takže tímhle knize uděluji 3*/5* a jak říkám, není to špatné, jen je to prostě průměr. Čtivost tomu nechybí, ale ty věci, co jsem jmenovala výše, o se prostě nedaly přehlédnout. Myslím si, že pokud jste naprostí začátečníci v young adult fantasy, nebo tento žánr nečtete a chcete jako fakt relax, tak po tom sáhněte. Jak říkám, odpad to není, ale pokud máte načteny tituly, které jsem jmenovala výše, tak budete zklamáni, protože ta kvalita je úplně někde jinde.

Za poskytnutí knihy mnohokrát děkuji obchodu Knihy Dobrovský. Zde si knihu můžete koupit.

3/5

2 komentáře

  1. Takovéhle naivní nány v roli hlavních hrdinek jsou nejhorší 😂.
    Překlepy a chyby mě taky hrozně štvou. Vždyť to musí procházet několikrát korekcí, ne? Asi ne.. A nebo všichni tu stejnou chybu přehlédli 😃

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *