Rafaelova škola: Vílí křídla

Každý se občas cítíme, jako bychom někam nepatřili. Co kdyby se ale z ničeho nic ukázalo, že patříte v podstatě do úplně jiného světa, o jehož existenci jste neměli nejmenší tušení?

Rafaelova škola: Vílí křídla - Renata Štulcová

Originální název:

Rok vydání: 2017

Rok vydání originálu: 2011

Počet stran: 329

Vazba knihy: paperback

Vydalo: Maitrea

Svět v sobě ukrývá ještě mnoho bytostí!

Malá Marina tuší, že je jiná než ostatní. Má zdravotní problémy, které ale postupem času vygradují tak moc, že až přijímací zkoušky na proslulém přírodovědném gymnáziu v křivoklátských lesích, na Rafaelově škole odhalí, kým doopravdy je. Marina je elementární bytost – víla, potomek prastarých bytostí, které jsou spřízněny s matičkou Zemí. Právě na Rafaelově škole poznává lidi jako je ona sama, otevírá novou kapitolu svého života, a především pátrá po mamince, která kdysi za záhadných okolností zmizela.

***

Nikdy mě nenapadlo, že když si přečtu Strážce ztracených měst, dostane se mi do rukou další kniha, jejímž ústředním motivem budou elfové a podobné bytosti. Člověk by ale neřekl, co vše jde k takovému příběhu vymyslet.

Když mě paní Štulcová oslovila, oslnil mě nejen příběh knihy samotné, která, nebýt nakladatelství Maitrea, by dnes nejspíše už nevycházela, ale především mě zaujalo, že se kniha odehrává v České republice, konkrétně v nádherné oblasti – na Křivoklátsku. Jak je mým zvykem, docela jsem se tohoto prostředí obávala. Nevím proč, ale u české literatury, konkrétně fantasy, mám vždy problém se jmény postav, prostě nemohu překousnout, že mají taková ta typicky česká jména, nebo se v knize vyskytují česká místa. Jo, vím, jsem divná, ale uvědomuji si, že tohle je čistě můj osobní problém. Nicméně mě autorka potěšila. Ačkoli se v knize vyskytují klasická česká jména (není divu, postavy tam mají nějakou historii a tradici, je mi jasné, že ta jména byla volena schválně), postavy měla také zajímavá netradiční, dejme tomu dokonce ezoterická jména, což mi vyhovovalo.

Kniha samotná se mi četla již od začátku velice hezky. V momentě, kdy jsem po ní sahala, jsem četla velice složitou knihu, takže jsem potřebovala něco odpočinkového a nenáročného. Byla jsem tak moc ráda, že Rafaelova škola můj skromný požadavek dokonale splňuje. Kniha je psána krásným květnatým jazykem, který ve vás pomalu, ale jistě vyvolává tématickou atmosféru. Při čtení jsem se cítila velice příjemně. Ono není moc divu, když je kniha laděna k bylinkářství a léčitelství. Nicméně stále jsme u dívčího románu, tím se nenechte zmást. Mám dokonce pocit, že když jsem ještě brigádničila v Luxoru, tato kniha byla zařazena v Ezoterice, což teď po dočtení opravdu nechápu. To je jako byste tam dali kteroukoli jinou fantasy. Zde si prostě autorka pro dovykreslení atmosféry zvolila ezoterické prvky, nicméně se nejedná o žádnou takovou striktní literaturu.

Jak jsem tak postupovala, přišlo mi, že první polovina knihy se mi líbila trochu více. Netuším, čím to bylo. Možná tím, že ve druhé polovině už došlo k lecjakým zvratům a já mám raději, když se vše nejprve rozjíždí, prostě takové to neznámo, chápete mě, nebo dokonce tím, že mě časem začala hrozně štvát Marina samotná. Jo, bohužel mi začala lézt na nervy hlavní hrdinka! Já se toho zlozvyku snad nikdy nezbavím… Bohužel, řekla bych, že hlavní spouštěč toho byl takový ten vzorec, kdy je hlavní hrdinka jiná, zázrakem objeví, kdo doopravdy je a hned automaticky je ve všem nejlepší a je doslova jedinečná. Dále jednala naprosto nelogicky a vše se halilo do argumentů – hledám maminku a ostatní mi nechtějí pomoci. To jsem chápala, přece jen zde máme 12 leté dítko, ale prostě ve skrytu duše jsem skřípala zuby 😀 .

Jinak bych řekla, že jsem s knihou neměla žádný problém. Čtení jsem si užívala, těšila jsem se, až budu mít čas, nebo pojedu déle MHD, abych si knihu mohla otevřít a začíst se, dokonce jsem se i něco málo dozvěděla o bylinkách, a to díky krásným kresbičkám na konci každé kapitoly.

Mé závěrečné hodnocení je jasné, další díly si přečtu moc ráda. Příběh mě zajímá, postavy jsou jinak sympatické, zasmála jsem se a myslím si, že mě toho ještě hodně čeká.

Navíc jsem ráda, že jsem konečně vybrala ideální knihu na další téma týdne, co máme s bloggerkami. Pro tento týden bylo dáno téma „škola“. Řekla bych, že jsem si vybrala více než dobře, protože prostě kniha o škole, kde se učí elementární bytosti! Články ostatních bloggerek si můžete přečíst zde:  Lucka, Míša, Verča, Míša, Dana, Iveta, Anna, Kika

Moc děkuji Renatě Štulcové a nakladatelství Maitrea za zaslání výtisku, čtení jsem si užila a knihu si moc oblíbila. Věřím, že se k ní v budoucnu ještě vrátím. Je to opravdu milé a kvalitní čtení. Knihu si můžete koupit ZDE.

A autorku můžete sledovat zde:

Blog 

Instagram 

Fanpage

Hodnotím 4*/5*

8 komentářů

  1. Víly v knize mě učarovaly v sérii od Aprilynne Pike. Ale tedy číst o nich od české spisovatelky, to mě překvapilo a určitě se po knížce poohlédnu v knihkupectví a dám tomu šanci 🙂
    Musím říct, že mě tvůj blog mě hodně motivuje ke čtení knížek, za to bych ti opravdu chtěla poděkovat ♥

  2. Já naopak hrozně ráda čtu knížky od českých autorů, kde se vyskytují česká jména a české památky. Na konci srpna jsem četla Kladivo na čarodějnice a zrovna jsme byli na Pradědu a u Petrových kamenů :D. Zajímavé, být ve středu děje. Zrovna u takové hrůzy. :/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *