Město duší

Tato kniha mě zaujala už v momentě, kdy se kolem ní spustila propagace. Vše začalo díky Humbooku, který pořádá HumbookStart. To je příležitost pro české autory, kteří touží vydat svou prvotinu. Ambasadorky Humbooku mají tak nelehký úkol, kdy ze zaslaných ukázek několika děl musí vybrat jednu, která bude reprezentovat HumbookStart. Jak již jste určitě uhodli, pro letošní rok to vyhrála Martina Čekalová a její Město duší.

Když jsem ve skupině Humbook blogerů viděla, že se pořádá konkurz na Město duší a Everless (další brzy vycházející novinka), rozhodla jsem se, že se konkurzu o Město duší zúčastním a uvidím, jestli se na mě usměje štěstí. Jak jistě víte, asi v lednu jsem měla to štěstí do rukou získat Klan v pdf verzi. A nyní jsem se posunula o level výš, protože jsem spolu s pár dalšími lidmi konkurz vyhrála a do rukou se mi tak dostala opravdová papírová reading copy od Albatrosu!

Město duší slibuje mnoho a není tak překvapivé, že jsem něco málo očekávala. No, byla jsem opravu natěšená a to byla možná taková malá chybka.

Obrovské plus knihy je, že má originální nápad. Jasně, případů, kdy věda pokazila genetiku lidí tu už bylo spousta, ale ukažte mi na něco, kde se díky vědě vytvořila vedle člověka jeho vlastní zvířecí duše. Tohle mě opravdu bavilo a bavilo mě také prostředí knihy. Soulcity je fiktivní vědecké město, kde žijí lidé s dušemi, děj se často odehrává v nemocnici a nám se tak otvírá jakési vědecké prostředí. Další část knihy se odehrává v relativně normálním městečku, kde máme možnost potkat mnoho zajímavých postav. Všemu dominuje školní prostředí, což je pro knihu, která je věkově určena mladým, typické. Nakoukneme také do hor – a to se vám přiznám, že byla má nejoblíbenější část. Dýchne na nás jakási tajemná atmosféra. Vše později nabere lavinovou rychlost a přeneseme se opět jinam. Řekla bych, že takovéto líčení se autorce moc povedlo, neskutečně mě to bavilo a užívala jsem si to. Z čeho už jsem byla lehce zklamaná, byly postavy a děj samotný.

Postav se nám zde nevyskytuje mnoho, ale málo jich také není.

Hlavní postavou je Raven, která mi ze začátku byla sympatická, ale postupem času to tak nějak ochablo. Její chování jsem mnohdy nechápala, místy mi dokonce lezla na nervy. Perla na konec byla druhá polovina knihy, kdy otočila o 180 stupňů, a to už jsem nepobrala vůbec, proč se najednou chová jinak.

Další hlavní postavou je Chriss, který je takový ten klasický stydlivý a tajemný kluk, o kterém nikdo pořádně nic neví. Kromě Raven, která si k němu bleskurychle najde cestu a vytvoří se mezi nimi zajímavé pouto. To se mi líbilo, ale na můj vkus to bylo všechno takové hrozně uspěchané. Další postavy zde také měly svůj prostor, ale u některých mi přišlo, že se od nich příliš rychle ustoupilo. Už jen z tohoto náznaku (později také z neskutečně otevřeného konce) doufám, že brzy vyjde další díl.

Děj byl bohužel trochu chaotický. Jistě, bylo to poutavé, zajímavé, originální, ale mělo to mezery. Často jsem nechápala, proč je kdejaká situace v knize tak hrozný problém, jaký z toho postavy dělaly. Nepochopila jsem vážnost situací, které tam vyvstávaly. S tím se pojí také to, že by bylo super, kdyby tam bylo více rozepsáno o lidech s dušemi, protože by to knize dodalo na autentičnosti. Věděli bychom, co v jakých chvílích cítí, co je přesně potkává, co se s nimi děje apod. Takhle v knize přicházely situace, ale třeba jsem je úplně nepochopila, zdálo se mi to takové nedotažené. Nicméně se autorce musí nechat, že bylo vidět, že se opravdu snažila. V knize jsem nacházela krásné slovní obraty, bylo to psáno čtivě a chytlavě.

Konec byl také zajímavý. Bylo tam hodně chaosu, který se ani nevyřešil, což já ve dvě ráno s oteklýma a unavenýma očima, jsem odmítala přijmout ( 😀 ). Prostě ne! Já nechci skončit u otevřeného konce! Navíc zde zůstalo tak moc otevřených zápletek, které potřebuji pochopit! Názor po zavření knihy jsem měla jediný: OKAMŽITĚ MI NASERVÍRUJTE POKRAČOVÁNÍ. Což zní vtipně, když zavíráte reading copy prvního dílu, který ještě nevyšel, heh.

Nicméně, kniha měla a stále má obrovský potenciál, líbila se mi, pouze zde byly věci, které mi úplně nesedly. Určitě se ale těším na pokračování, které si moc ráda přečtu a smekám před autorkou, že něco takového vymyslela.

Kniha má vlastně už teď velice zajímavou historii. Také tak milujete, když si mladý autor splní svůj sen? Já ano a konkrétně Martině Čekalové to moc přeji a jsem ráda, že HumbookStart vyšel právě jí. Město duší sice vychází papírově až teď, ale světlo světa spatřilo už před několika lety, kdy ho autorka pod názvem Jiná DNA publikovala na platformu amatérských autorů – Wattpad, kde sklidilo obrovský úspěch. Proto, jestli vám něco říká jméno @radobyspisovatelka a nebo právě název Jiná DNA, tušíte správně, je to přesně ona kniha. Byl také napsán druhý díl, ale na ten si, doufám, počkáme jen chvilku 🙂 .

Rozhodování bylo neskutečně těžké, nemohla jsem se pořádně přiklonit k jednoznačnému rozhodnutí (3,5*, to by bylo strašně málo), ale nakonec vidíte první výjimku v celé mé blogerské „kariéře“ a dávám 3,8*/5*. Doufám, že jsem vás tím neodradila, za přečtení to určitě stojí.

Děkuji Humbooku za možnost si knihu přečíst, zde se můžete podívat na podrobnosti a zde dokonce na samotný rozhovor s Martinou Čekalovou! Autorka bude také na HumbookFestu, takže můžete počítat s tím, že tam budu mezi prvními 😀 .

A ještě takový kosmetický detail. Zde si můžete stáhnout krásný fan art pro Město duší. Můžete si tipnout, co mi zdobí plochu v mobilu.

A nezapomeňte, vychází už 26. 09. 2019!