Temnota

A jako bych těch detektivek teď nečetla málo, tak jsem rovnou sáhla i po Temnotě. Tato kniha slibovala detektivní příběh z prostředí ponurého a promrzlého Islandu. To víte, no, čekala jsem cokoliv, ale to, že po dočtení fakt nebudu vědět, jak to hodnotit, to tedy ne…

Temnota – Ragnar Jónasson

Originální název: Dimma

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu: 2015

Počet stran:312

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: Omega

Lze vyřešit vraždu do 14 dnů?

Inspektorka Hulda má rok do důchodu, s tím je smířená. Ne však s tím, že jí nadřízený sdělí, že za ni má mladší náhradu a do důchodu bude muset odejít předčasně. Dá jí aspoň cenu útěchy – může si vybrat jakýkoli případ a pokusit se ho vyřešit. Hulda okamžitě ví, který případ to bude. Před rokem byla v jeskyni nalezena mrtvá Ruska. Vypadalo to jako sebevražda, ale co když jsou věci jinak?

***

Víte, přečetla jsem už hodně detektivek, mám je prostě ráda. Příběh mě musí zaujmout a této knize se to povedlo.

Velké plus u Omegy je to, že jejich knihy mají skvělý a sympatický formát, takže se dobře čtou, a hlavně máte pocit, že vám to čtení rychle ubíhá a přesně to se mi zde opravdu potvrdilo. Četla jsem jen chvilku ve vlaku a už bylo krásně vidět, jak se posunuju, což mi prostě dělá klid na duši.

S tím se také pojí kapitoly. V knize se nám vyskytují tři druhy – současnost a ty další dva vám nespecifikuji, protože ty musíte pochopit při čtení. Líbilo se mi, že kapitoly byly krátké a tím pádem i hodně čtivé. Jedinou výtku mám k jednomu tomu nespecifikovatelnému druhu, protože ta linka tam podle mě byla docela zbytečná a přímo nezasahovala do děje. To naopak ta druhá nespecifikovatelná, to byl nářez. Při čtení jsem myslela, že chápu a vím, i když tam výslovně nebylo nic řečeno, ale na konci se to prostě všechno vybarvilo a já na to zůstala koukat s otevřenou pusou.

Teď je asi na čase říci něco o příběhu. Nutno podotknout, že mě to trošičku zklamalo, protože se z toho vyklubala taková dost průměrná detektivka s nijak extra originální zápletkou. Moc tomu nepřidávalo to, že se zde opět vyskytl můj oblíbený klasický vzorec – komisař/ka je uzavřený/á do sebe a má za sebou strašně špatnou minulost, kterou my jako čtenáři postupně a po kouskách odkrýváme. Jo, tomu se asi dneska v žádné detektivce nevyhneme, což mě dost mrzí, protože tohle už prostě není originální.

Co ale knihu dost zachraňovalo a originální rozhodně bylo, byl konec. Ten jsem po tom obratu absolutně nečekala a říkala jsem si, že tak to prostě přece skončit nemůže. Ono to fakt tak skončilo. A epilog? Tomu jsem prostě nechtěla věřit a do posledního řádku jsem doufala, že to skončí jinak! Tímhle mi autor doslova vytřel zrak.

Celkově na mě kniha působila průměrně. Zápletka byla taková lehká, vyšetřování plynulo moc snadno a já si připadala, jako bych seděla za jakýmsi sklem a vše to pozorovala jen tak z dálky. Konec to vyhodil o něco výš a já tak knihu hodnotím 3,5*/5* a doporučuji jen jako oddechovou četbu, protože se mi to líbilo, ale jsem bohužel už zvyklá na něco víc.

Děkuji obchodu Knihy Dobrovský za zaslání recenzního výtisku. Vy si knihu můžete koupit ZDE.

3.5/5

nbvj

8 komentářů

  1. Už jen podle obálky by mě kniha hned zaujala. A popravdě, jsi mě na ni i nalákala, že bych po velmi dlouhé době opět zkusila detektivku? 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *