Nenechám tě odejít

Knih z prostředí domácího násilí se na trhu nachází spoustu. Někdy se jedná jen o romány, někdy o autobiografie, někdy ale nejdeme psychothriller. Nenechám tě odejít je kniha, která toho může hodně nabídnout. Myslíte si, že je vše pryč, ale co když se ten teror vrátí?

Nenechám tě odejít - Chevy Stevens

Originální název: Never Let You Go

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu: 2017

Počet stran: 400

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: Ocelot

Už je pryč... nebo není?

Už je to několik let, co Lindsey s dcerou utekla od svého násilnického manžela, který ji psychicky i fyzicky týral. Teď je vše jiné. Postavila se na vlastní nohy, snaží se žít normální život, Andrew je ve vězení. Ale přichází čas, kdy je propuštěn na svobodu a začínají se dít divné věci. Vloupání do domu, napadení přítele, podivné dary… Co ale přijde později? Motýlí efekt opravdu funguje…

***

Musím říci, že jsem se na novou knihu od nakladatelství Ocelot opravdu těšila. Kolem Vánoc jsem četla Kinga a docela se mi líbil. Anotace této knihy mě také zaujala, a tak by se dalo říci, že knihy z Ocelotu jsou obecně zajímavé. Dobře, zmiňovat krásnou obálku asi nemá smysl, nicméně to je věc, kterou Ocelot opravdu umí. Ale to by ke grafickému zpracování bylo vše. Co se týče textu, tam už je to horší. Aspoň je zde vidět úprava odsazení od okrajů – to v Kingovi bilo do očí, když byl text od jednoho okraje namačkaný až ke druhému. Tady už máme standardní zarovnání, nicméně se zde objevuje několik překlepů a bohužel, to jsem nepochopila, nelogické členění odstavců. Nicméně toto jsou nepatrné prohřešky. Nás přece zajímá příběh!

Už jsem zmínila, že jsem si začala dělat poznámky a víte co? Zůstanu u toho. Hezky přehledně po celou dobu čtení jsem si zapisovala své pocity, a tak mohu krásně vidět, jak jsem se kdy cítila a co jsem si myslela. A že toho nebylo málo!

Začněme tématem. Připadá mi, že knihy s tématem domácího násilí už nejsou žádnou novinkou a následně knihy s námětem teroru a stalkingu také. Téma tedy není nic závratně originálního, ale řekněme na rovinu, číst něco takového, při čem můžeme pozorovat myšlenkové pochody hlavních postav, je zajímavé.

Díky tomu byla kniha hodně čtivá a napínavá. Bohužel čtivost místy vyprchávala, protože byl příběh trochu rozvleklý. Teď už tedy vím, že to bylo ticho před bouří, ale nejprve mě to trošku štvalo. Se čtivostí se pojí také charaktery hlavních postav. Ty byly naprosto odlišné, každý byl vykreslen originálně a já tak mohla sledovat, jak každý bere vše jinak. Tento zážitek byl také umocněn tím, že kapitoly byly psány střídavě z pohledu Lindsey a střídavě z pohledu její dcery Sophine. Bohužel, Sophie mě místy fakt štvala. Ale za to je bonusové plus, jelikož mám ráda, když si autor při čtení hraje s mými pocity. A řeknu vám, tady to fakt jelo.

Kniha je rozdělena na tři části. První část nás střídavě přesouvá ze současnosti do minulosti a my tak můžeme pozorovat, jak přesně život Lindsey s Andrewem vypadal a čím si musela procházet. Myslím, že ačkoli mi nejprve dělalo problém se v těchto časových rovinách orientovat, tato část pro mě byla asi nejzajímavější. Druhá část, která nám ukazovala současnost, mě bavila o něco méně, protože se zde sice něco dělo, ale bylo to jakési pozvolné nahlodávání a ukazování prstem na všechny postavy. Takže já 1) nevěřila tak půlce z toho a 2) jsem ani nevěděla, komu můžu věřit! A třetí část byla ta výsledná bouře po tichu. Ten konečný zvrat jsem bohužel odhadla několik stránek dopředu, ale nebojte, je tam toho víc a říkám vám, že to už jsem neodhadla.

Celkově na mě kniha působila tak, že mi připadalo, že už jsem něco podobného četla, ale bylo to zase podáno jinak, takže ve výsledku nelituji toho, že jsem si to přečetla. Nejvíce mě bavila ona hra s psychologií a pocity. Myslím, že když knize dám 3,5*/5*, bude to tak akorát.

Tímto děkuji obchodu Megaknihy za poskytnutí recenzního výtisku, právě ZDE si knihu můžete koupit!

3.5/5

8 komentářů

  1. Moc hezká recenze. 🙂
    Já na isntagramu na tuhle knížku slyšela dooost negativních názorů…:-D Ale má nádhernou obálku, jen stejně nevím, jestli by byla něco pro mě obsahově. připomíná mi právě třeba za Zavřenými dveřmi a tak a nejsou to úplně knihy, které bych četla pořád…:-)

  2. Myslím, že je super, že se píší knihy o domácím násilí, protože to je něco hrozného a nemělo by se to obcházet.
    Ta obálka je opravdu výborná :). Zaujme na první pohled.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *