Je to jinak, mami

Abych byla upřímná, přijde mi, že se za posledních pár let opravdu roztrhl pytel s knihami, které pojednávají o homosexualitě. Jenže všechny mě prostě minuly, nějak mě nezaujaly. Proto, když se objevila nabídka k recenzi této, neváhala jsem a požádala jsem o ni. Jaké z ní byly mé pocity?

Je to jinak, mami – Tamara Tainová

Originální název:

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu: 2010 (1. vydání)

Počet stran: 280

Vazba knihy: vázaná s přebalem

Vydalo: Kontrast

Jaké to je, když světu nemůžete říct, kdo jste?

Boris je mladý muž, který žije zdánlivě obyčejným životem. Pracuje v redakční kanceláři, s kolegou mají averzi ke svému šéfovi, chodí do klubů a je gay. Když se s ním rozejde jeho přítel Marko, má pocit, že se mu zboří svět. Když ale v klubu narazí na Michaela, zdá se, že je jeho život konečně normální. Ale musí se vypořádávat se vším, co na něj život připraví, protože nikdo neví, že je gay…

***

Když jsem si posledně začala dělat poznámky o knize, ani ve snu by mě nenapadlo, že u toho asi už zůstanu. Kupodivu mi to připadá více efektivní, než kdybych si do knihy měla psát, nebo lepit lepíky. U těch samozřejmě zůstanu, ale asi jen u poezie, nebo podobných počinů.

Jak již jsem nastínila, i o této knize jsem si v průběhu čtení dělala poznámky. A že jich nebylo málo! Nyní jsem neměla skoro žádné mínusy a převládaly samé plusy!

Začnu tím, jak se mi kniha četla. Pro mě to byl čtivý a dobře napsaný příběh. Při čtení mě čekalo hodně krátkých kapitol, což jsem opravdu ocenila. Nemám ráda, když musím knihu odkládat někde uprostřed kapitol. Lhala bych, kdybych neřekla, že mě příběh vtáhl už od první stránky. Jednalo se o problém, který je opravdu často tabuizován a myslím, že autorka nám o kus přiblížila, co přesně homosexuálové bohužel zažívají.

Překvapilo mě, že jsem narazila i na několik vtipných částí. Obzvláště ty, kde se jednalo o tom, co Boris s kolegou prováděli šéfovi. Bylo to takové zpestření a jsem ráda, že autorka tomu dala něco, díky čemu kniha nepůsobila tak depresivně, jak by asi jinak působila.

Jsem opravdu ráda, že jsem si mohla přečíst o tom, jak předsudky a zkostnatělé názory bohužel ovlivňují životy lidí, které prostě nemohou za to, že jsou takoví, jací jsou. Toto všechno bylo kompenzováno názory Borisovy kamarádky Sofi, která je psycholožka, a tak věděla, co správně říci. Její názory a myšlenky měly hodnotu a hloubku, a já jsem jim dala zapravdu.

V knize jsem bohužel našla ale pár mínusů. Jedním takovým byly například vedlejší postavy, které byly vykreslené tak trošku ploše a afektovaně. Působilo to na mě poněkud prvoplánově a nepropracovaně.

Další výtkou, kterou udělím, je název samotný. Nenechte se zmást, kniha není přímo o tom, že Boris neví, jak to má matce říci. Spíš je o tom, co je Boris nucený prožívat, jak musí žít s narážkami, které jeho okolí vůči homosexuálům má, protože netuší, že on je gay.

Myslím, že si knihu určitě můžete přečíst, zasáhla mě. Navíc ten konec mě dostal do kolen. Rozesmutnila mě, ale i rozesmála. Dávám jí 4*/5* a doporučuji vám ji.

Tímto chci poděkovat obchodu Knihy Dobrovský za poskytnutí výtisku. Knihu můžete zakoupit přímo ZDE.

4/5

10 komentářů

  1. Pro mě to byla úplně první kniha s LGBT tématikou. Trochu jsem se bála, že se mi příběh nebude líbit, ale nakonec jsem byla mile překvapena. I když zde nebyl přímo děj, ale řešili se zde problémy LGBt komunity, i tak to bylo zajímavé. Na to, že to byla moje první kniha s podobným tématem, byla jsem spokojená a dala jsem knize také 4 hvězdičky. 🙂

  2. Je dobře, že vychází tyto knihy. Aspoň si lidi mohou přečíst a podívat se “pod pokličku” na to, co homosexuálové bohužel zažívají. Mám spolužáky, kteří jsou homosexuálové a jsou hrozně fajn. <3

  3. Knihu jsem přečetla za jeden den.Mám takového syna a jsem ráda,že někdo takovou knihu napsal,moc za to děkuji.Na konci knihy jsem si až pobrečela,nemohou za svou orientaci a v životě to nemají lehké.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *