Vzorný syn

Poslední dobou vychází opravdu hodně psychothrillerů a tak je obtížné si vybrat, protože skoro všechny nás něčím zaujmou. Mě například zaujal Vzorný syn, na kterého vám právě teď přináším recenzi!

Vzorný syn – Čong Judžong

Originální název:

Rok vydání: 2019

Rok vydání originálu:

Počet stran: 311

Vazba knihy: vázaná s přebalem

Vydalo: Vendeta

Znáte všechny pravdy o svém životě?

Judžina jednou časně ráno probudí pach krve. Divné se mu to nezdá, protože je epileptik a ví, že jeho záchvatům předchází vnímání podobných pachů. Když mu ale ještě volá bratr s tím, jestli je matka doma a doma je vše v pořádku, začne to být podezřelé.

Když Judžin sejde do přízemí jejich bytu, naskytne se mu pohled na krvavá jatka. Tomu všemu dominuje mrtvola jeho matky, která leží v kaluži krve pod schody. V hlavě slyší jen, jak ho matka volá, ale neví, jestli to bylo zděšené volání, nebo volání o pomoc. Co se vlastně včera v noci stalo? A co se dělo celý jeho život?

***

Když se řekne thriller, nebo v případě této knihy psychothriller, máte pocit, že dostanete dávku napětí, které vás donutí otáčet stránky jednu za druhou. Na obalu této knihy se to dokonce píše: šokující a návykový… Ano, šokující možná, ale návykový leda tak 150 stránek před koncem…

Ano, vítejte u mé asi první kritické recenze. Ach jo, kdybyste věděli, jak bídně mi z toho je.

Hlavním mínusem pro mě je styl autorčina psaní. Nevím, jestli je to tím, že je ta asijská literatura psána jinak (nevím, jestli mi rozumíte. Každopádně ten asijský styl poznáte), nebo mi to prostě nesedlo. Každopádně jsem se nemohla začíst. Uběhlo 40 stránek, nic. Uběhlo dalších 40 stránek, nic. Už jsem si stěžovala na instastories a psala kamarádce, že pokud by mě ve čtení předběhla, ať mi dá vědět, jestli se to zlepší. Hecla jsem se a četla za každou cenu dál, až do stránky 150, což je cca polovina knihy. A konečně! Konečně! Ono to začínalo být zajímavé! Jenže ne na dlouho. Zase muselo třeba 10 stránek uběhnout, aby se tam něco začalo dít.

To se dostáváme k dalšímu mínusu knihy. A to je: na 311 stránkách nás čekají jen 4 kapitoly… To je podle mě šílený. Ještě když uvážíme hustotu toho textu, který má šíleně dlouhé a jednolité odstavce, vypadne na nás čtivo, které prostě nebude snadné a určitě to nepřelouskáme za dva večery.

Co mi ještě rapidně ztěžovalo čtení, byl spád děje. Judžin zjistí, co se matce stalo, asi do 50. stránky. Říkáte si, že je zápletka prozrazena? Nebojte, naštěstí se toho tady děje více a o zvraty nebude nouze, ale to předbíhám. Vadilo mi, že když se něco řešilo, děj se vracel zpět a nás čekalo několikastránkové vzpomínání a hrabání se v minulosti, které mě vůbec nebavilo. Nevím, jestli jsem jen já taková, ale já se nedokázala začíst.

Jediným světlým bodem ve čtení pro mě byly ony zvraty, které se dějí tak 100 stran před koncem. Události naberou spád a v knize se toho děje tolik, že to pomalu nestíháte pobrat. Proč jsem na to musela ale čekat cca 200 stran? Garantuji vám, že to nepředpovíte a totálně vás to zaskočí. Díky tomu se mé hodnocení trochu zvedlo a já nemám až zas tak špatný pocit, že musím shodit autorčinu práci.

O postavách vám toho moc říci nemůžu, protože právě na jejich charakterech je celý příběh vystavěn, takže tím si musíte projít sami.

Takže závěrečné shrnutí? Kniha má skvělý a originální nápad, ovšem provedení dost pokulhává. Nepochybuji o tom, že si své čtenáře najde, ovšem jen ty, kterým nevadí ten brutálně pomalý rozjezd. Konec knihy je ovšem bomba. Samotnou mě překvapilo, jak se to jen tak o 180 stupňů otočilo. Takže si ji přečtěte, ale fakt od toho nic extra nečekejte. Já se nechala nalákat anotací a jak vidíte, dojela jsem na to.

Tímto chci poděkovat obchodu Knihy Dobrovský za poskytnutí výtisku, protože jsem si knihu mohla přečíst ještě před vydáním. Oficiální datum je 29.4.! Knihu můžete zakoupit přímo ZDE.

3/5

nbvj

8 komentářů

  1. Strašně jsem o tomhle recenzáčku přemýšlela, ale nakonec jsem ho nevzala a teď jsem asi docela ráda. Za a) 4 kapitoly? :-O za b) průměr. Zrovna u thrillerů mám tím, jak jich teď je hodně, opravdu chuť číst jen ty dobré a mám u nich největší problém s nedočtením. A teď zrovna jeden čtu a druhý mě čeká, tak snad dopadnou dobře! 😀
    Jako tématem mě Ztracený syn zaujal, ale jak říkám, nakonec nevyhrál. Bylo toho teď trochu víc, tak vyhrály jiné kousky. 😀

    1. Já tu knihu nechci vůbec shazovat, měla originální nápad, ale hrozně mě to naštvalo! Já od toho čekám, jak mě to nedostane do kolen a on to zvedne jen ten konec 🙁

  2. To je šílený, jen 4 kapitoly na tolik stránek? To by trvalo dlouho, než bych dočetla kapitolu. 😀 Fakt to znělo moc dobře zprvu a ono takto. Ale i tak věřím, že bych tu knihu zkusila. 😀

Napsat komentář: Enthu Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *