Trnitá řeč

Ahoj, ahoj, opět po nedlouhé době vás zdravím. Dnes jsem tu s recenzí na celkem nevšední knihu. Je to kniha pohádek na tak trošku jiný způsob…

Trnitá řeč: Příběhy, které vyprávěla půlnoc – Leigh Bardugo

Originální název: The language of Thorns – Midnight Tales and Dangerous Magic

Rok vydání: 2018

Rok vydání originálu: 2017

Počet stran:287

Vazba knihy: pevná s přebalem

Vydalo: Fragment

Pohádky tak trochu jinak…

Když se řekne slovo pohádka, co si vybavíte? Jeníčka a Mařenku? Malou mořskou vílu? Ale co to zkusit jinak? Co se přesunou do světa magie z příběhů Griša a Šest vran a přečíst si pohádky, které si mohly vyprávět postavy z těchto knih?

Trnitá řeč obsahuje soubor povídek, které nám mohou připomenout známé pohádky, ale skrývají v sobě jakousi temnotu…

***

Tak to vezměme hezky zkrátka. Já se vám na rovinu přiznám, že jsem nic od Leigh Bardugo nečetla. Až doteď. Samozřejmě jsem už o Griše nebo o Šesti vranách slyšela, ale nikdy jsem se neodhodlala po jedná z těchto sérií sáhnout, Možná proto, že Griša je tolik shazovaná.

Nicméně.

6.10. 2018 jsem se jako stovky jiných zúčastnila Humbook festu, kde jsem si v záplavě návštěvníků nakonec probojovala cestičku ke stánku s knihami, kde jsem se prostě NEMOHLA rozhodnout, jakou knihu si vyberu. Protože, přiznejme si to, odejít bez nějaké knihy by byl hřích. Všechno to byly série, nebo mě to moc nezaujalo. KDYŽ V TOM jsem pohledem zavadila o Trnitou řeč, která mě upoutala svou nádherně graficky zpracovanou obálkou. Hned jsem se po ní natáhla a podívala se dovnitř, kde mě čekal ještě větší šok. Celá kniha je nádherně zpracována! Od barevného písma, přes postupně přibývající ilustrace po okrajích, až po konečnou ilustraci na závěr každé pohádky. To byla prostě pohádka!

Dobře, už za tohle nelituju žádné koruny, kterou jsem za to dala. A jak již jsem říkala na instagramu, prosím, nemějte se mi. Já jsem se totiž do čtení této knihy vrhla až teď, kdy jsem čekala na recenzní balíčky a nechtěla jsem rozečítat nic dlouhého. A sakra, jakou já jsem udělala chybu, že jsem se do toho nepustila už dřív?

V knize nás čeká šest pohádek. Mnohé vám budou připadat jako retelling vaší známé pohádky, ale časem na to úplně zapomenete, protože všechny tyto pohádky jsou temnější, morbidnější a smutnější. A určitě nejsou psány pro děti 😀 .

Ať už vás zaujme příběh o ošklivé dívce, která byla poslána vyjednávat s netvorem, nebo příběh o příliš mazaném lišákovi, nebo dokonce extra dlouhá, ale zato pro mě nejzajímavější a nejhezčí pohádka o lásce, přátelství a zradě – upravená verze Malé mořské víly, nebudete litovat jediné stránky, kterou přečtete.

Jediné, co musím říci, tak to, že jsem nepochopila příběh s názvem „Princ vojáček“. Ale je to složité, protože všechny tyto povídky jsou psány tak, abyste nad nimi přemýšleli, protože nic není takové, jak se na první pohled zdá. Je to poučné, musíte nad tím přemýšlet, ale něco si z každého příběhu odnesete.

Já jsem knihu měla za dva dny přečtenou. Styl psaní se mi moc líbil, bylo to chytlavé, čtivé a napínavé. Určitě doporučuji všem, kteří chtějí víc, než jen sladkou příchuť klasických pohádek!

Pokud se o knize chcete dozvědět víc, koukněte na ČBDB!

5/5

nbvj

4 komentáře

  1. Tak když se ti líbila Trnitá řeč, určitě se někdy musíš pustit do Šesti vran! Griša není nic moc, ale Šest vran… to je zkrátka dokonalost. Příběh o záporácích, který tě vtáhne do města, kde hrají hlavní roli peníze a kde se to špínou jenom hemží. Není to nic milého, každá postava má pohnutý osud a právě proto je super! Do toho připočítejme ten úžasný svět, námět a styl psaní… a všichni víme, že je Šest vran má nejoblíbenější kniha. Určitě do toho jdi! (Jen pozor na začátek, čtenář se tam lehce ztrácí a chvilka trvá, než si zvykneš na styl a postavy :D)
    Jsem ráda, že se ti Trnitá řeč tak líbila. 🙂

  2. To vypadá hodně zajímavě :O. Trochu jako pohádky od Andersena, které také nejsou veselé a jsou spíše pro vyspělejší čtenáře, než pro malé děti, které se pak budou dost bát.

    Je fajn, že někdo napíše “pohádky pro dospělé” 🙂 naše češtinářka říkala, že Malý princ se jí také zdá jako takový pohádka pro dospělé. Je to hodně o přemýšlení a životních zkušenostech, které máme. Každý si pod něčím představí něco jiného a jinak to chápe. 🙂
    Poučné? Takže i kousek bajky :). Ty jo, tolik toho má jedna knížka :). Super. Moc pěkná recenze. A u některých nebyly nějaké dost hororové scény :D? Abych se nebála :D.
    Jinak jako vždy moc hezky vybrané obrázky k článku 🙂 <3

    1. Hele, to srovnání s Andersenem je docela dobré. Je to posunuté na takovou jinou úroveň 😀 .
      Ano, Malý princ je hooodne filozofická pohádka a určitě ne pro děti. Pomalu ani já tomu ještě úplně nerozumím :D.
      Nee, vůbec, jen jedna byla taková lehoulince tajemná 😂. A děkuji moc! Snažím se! ❤️

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *