Černá sanitka

Černá sanitka: to nejlepší ze současných pověstí a fám – Petr Janeček

Originální název: –

Rok vydání: 2009

Rok vydání originálu: –

Počet stran: 302

Vazba knihy: pevná/vázaná

Vydalo: Plot

Známému mého známého se to stalo, fakt!

Určitě všichni známe Černou sanitku. Pokud ne sbírku pověstí, tak minimálně pověst o sanitce samotné. Černé auto, které v tichosti brázdí silnice města a krade děti a mladé lidi, které potom posádka brutálně zabije a rozprodá jejich orgány. Máme tu ale hromadu, v této sbírce konkrétně 290 dalších fám a současných pověstí, které se tradují mezi lidmi. Někdo jim uvěří, jiný ne. Mnoho historek zní absurdně, některé ale celkem zajímavě, až reálně. Některé jsou dokonce vtipné, jiné vážné. Jedno mají ale společné. Všichni si je ústně předáváme dál, abychom tak nevědomky šířili pomyslnou lavinu…

***

Knihu máme rozdělenou na několik částí. Rozsvěcet se nevplácí, Přicházejí s nocí…, Tenkrát na táboře, Zelené nebezpečí, Dobrou chuť, Křest ohněm, Zhulenci a policajti a Černá sanitka. Těchto 8 částí nám nabízí několik pověstí, které spolu tak nějak tématicky ladí. Například v „Rozsvěcet se nevyplácí“ můžeme najít příběhy o vrazích a deviantech. Další část je věnována duchům a nadpřirozenu a tak dále. Co se týče mě, líbily se mi konkrétně části „Přicházejí s nocí“, „Tenkrát na táboře“ a „Černá sanitka“.

Co se týče ostatních, byly samozřejmě při nejmenším vtipné, ale mnohdy takové nesympatické, až nechutné. Někdy mi to nepřišlo ani jako současná pověst, nýbrž jako historka od piva, která se ale dál nepřenese.

Jak již jsem zmiňovala na instastories, pár příběhů bylo dokonce zfilmováno a objevily se ve stejnojmenném seriálu. Tam byly jednoznačně použity jen ty nejzajímavější, nebo nějaký mix, ze kterého vznikl jeden díl.

Pro mě samotnou bylo docela překvapením, když jsem v knize našla nějaký příběh třeba pětkrát, akorát byl zasazen do jiné části města, nebo kraje. To mi celkem vadilo, stačilo ho zmínit jen jednou. Nebo danou storku napsat na vícero řádků a ne na 5. Což mě přivádí na myšlenku, co dalšího mi ještě nesedlo. Ano, byly to ty neskutečně krátké příběhy na 2-3 věty a pod nimi povídání na půl stránky :D. Já si nemůžu pomoct, ale to mi přišlo vtipné a ve čtvrtině jsem to už ani nečetla. Na druhou stranu to určitě ocení ti, kteří knihu nečtou jen pro pobavení, ale chtějí o dané pověsti zjistit více.

Moje závěrečné shrnutí zní, že pokud od knihy nebudete nic moc čekat a budete jí číst jen pro pobavení, tak vás neurazí, ale ani nenadchne. Některé příběhy jsou opravdu zajímavé a vtipné a za přečtení stojí, takže bych to v žádném případě nezatracovala. Vím, že po knize znovu sáhnu, až se budu chtít pobavit, nebo budu chtít mít takový ne příliš dobrý pocit z běžných věcí, co nás denně potkávají.  Protože nevíme, co když přece jen…

Podrobné info o knize najdete na ČBDB!