Takže, moji úžastní čtenáři. Je jasné, že když jsem včera prohlížela desky zjistila jsem, že jsem jaksi zapomněla sepsat Stařec a moře, i když jsem ho přečetla už před jakou dobou. Takže tady máme Starce a až teď mi konečně chybí jen dvě knihy. Tak hurá do nich 😀 .
I. část
– téma a motiv
život obyčejného člověka, nekončící boj muže a neznámé ryby, jeho vztah k rybě, kterou ani neviděl, člověk by měl být vytrvalý a neměl by se vzdávat
– časoprostor
Nejspíše 40. léta 20. století, kubánská vesnice poblíž Havany
– kompoziční výstavba
chronologická
– druh a žánr
epika, novela
II. část
– vypravěč/lyrický subjekt
er-forma, vypravěčem je autor
– vyprávěcí způsoby
er-forma, vyprávění, vnitřní monology,
– typy promluv
španělské výrazy, obecná označení, rybářská hantýrka, metafory, personifikace
-postavy
Rybář Santiago – starý a chudý rybář, i když má hlad a na pokraji bídy, nedává to najevo a snaží se přežít stůj co stůj, nevzdává se
Chlapec Manolin – mladý, hodný, nápomocný, laskavý, rybáře obdivuje
Děj
Rybář Santiago je velice chudý, poslední dobou se mu nedaří chytit žádnou rybu, proto je chlapec Manolino donucen se jít učit k jinému rybáři. Stařec se rozhodně na nějaký čas odjet na moře, kde si chce dokázat, že stále umí chytit rybu. Jenže se mu zadaří víc než čekal a chytne něco obrovského, co ho táhne stále dál na moře. Cestou se s rybou sblíží, ale nakonec ji zabije. Cestou domů mu ji rozežerou žraloci. Vrátí se jen s kostrou, ale respekt si získá.
III. část
-kontext autorovy tvorby
americký romanopisec, novinář, povídkář a reportér. Představitel ztracené generace, získal Nobelovu cenu za literaturu, byl 4x ženatý, trpěl duševními problémy, zabil se.
Další díla:
Sbohem, armádo
Komu zvoní hrana
-další autoři té doby
W. Faulkner, F. S. Fitzgerald, J. Steinbeck
-literárně/obecně kulturní kontext
ztracená generace – lidé ovlivněni 1. světovou válkou, když se vrátili, trpěli pocitem nezačlenitelnosti, vážili si i těch nejjednodušších projevů normálního lidského života. Patřili tam i Fitzgerald a Steinbeck