Ahoj, toto je předposlední kniha z 20. a 21. století v české literatuře.
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou – Arnošt Lustig
I. část
– téma a motiv
válka, smrt, snaha přežít, intriky
– časoprostor
Osvětim-Březinka, vlak
– kompoziční výstavba
chronologická, 3 kapitoly
– druh a žánr
epika, novela
II. část
– vypravěč/lyrický subjekt
er-forma, vypravěčem je autor
– vyprávěcí způsoby
er-forma, vyprávění, vnitřní monology, dlouhé věty
– typy promluv
dialogy, němčina, spisovná čeština, uhlazená řeč Brenskeho
-postavy
Kateřina Horovitzová – velice mladá, krásná, tanečnice, stydlivá, tichá, introvert, obětavá, Židovka
Herman Cohen – Žid, bohatý, obchodník, statečný, rozumný, mluvčí
Bedřich Brenske – nacista, arogantní, intrikář, zlý, lhář, manipulátor, působí jako vlídný člověk
Krejčí – pomáhá Kateřině předat vzkaz, posouvá děj
Rabín – snaží se Kateřině sdělit, že její rodina je mrtvá, posouvá děj
Děj
Jednoho dne bylo zajato 20 židovských obchodníků, kteří se vrátili z USA zpět do Itálie. Byli přeřazeni k veliteli Bedřichovi Brenskemu, který jim slibuje, že za peníze je může dostat zpět do USA. Z nového transportu vystupuje Kateřina Horovitzová, která svému otci říká, že nechce zemřít. To slyšel jeden z obchodníků – Herman Cohen, kterému se Kateřina hned zalíbila. Ten ji chce vykoupit a Brenske slibuje, pod podmínkou, že pan Cohen zaplatí 100 000 franků. Panu Cohenovi se Kateřina tak líbila, že jí nechal ušít šaty na deportaci. Kateřina chce poprosit pana Cohena, aby vykoupil i její rodinu, netuší však, že je již dávno mrtvá. S kontaktováním rodiny jí pomáhá krejčí, jenže se na to přijde a on je přidělen do komanda k Brenskemu. Nastupuje se do vlaku, ale Brenske chce po obchodnících stále více peněz za různé věci. Za nějakou dobu jsou ale vlakem převezeni zpět, protože Kateřina si musí pana Cohena vzít, protože nemá svůj pas, na obřadu jim zpívá rabín, který zpívá písně o mrtvých a tím se jí snaží naznačit, že její rodina je mrtvá. Když jsou znovu ve vlaku, jsou dovezeni až do Hamburku, kde vidí loď, kterou mají odplout, ale protože už nikdo nemá dostatek peněz na účtech, Brenske je nutí, aby napsali svým rodinám. Protože se ale nikdo neozývá zpět, vrací se zpět do tábora. Tam jim je slíbeno, že pokud podstoupí desinfekci, pojedou do Švýcarska. Všem už je jasné, že je čeká plynová komora. Kateřina je nucena nahá tančit před vojákem, tomu však vytrhne zbraň a dva zastřelí. Všichni jsou zavřeni do sprch, kde cítí plyn. Najednou se rozletí dveře a skupina vojáků všechny postřílí. Kateřinu přímo do srdce. Všichni jsou zplynováni, jen Kateřina vystavěna v sušárně vlasů, kde jí zpívá rabín. Ten poté sleduje, jak její tělo hoří.
III. část
-kontext autorovy tvorby
*stručně jeho život
Lustig reaguje na skutečnou událost, kdy nacisté za druhé světové války mámili peníze ze zbohatlíků, druhá vlna válečné prózy.
Další díla:
Noc naděje, Miláček, Krásné zelené oči
-další autoři té doby
Ladislav Fuks, Jan Otčenášek,
-literárně/obecně kulturní kontext
literatura se zaměřuje na úděl Židů – střed dobra se zlem, častá tématika v české próze, Charta 77