
Ahoj, všichni. Mám tu pro vás novou knížku. Je už celkem na čase, protože Někoho cizího v domě jsem přečetla už nějaký ten pátek zpět a teď jsem se vrhla na povinnou četbu, takže nás ještě čeká kopička shrnutí maturitní četby. Tak vzhůru na to!
Někdo cizí v domě – Shari Lapena

Originální název: A Stranger in the House
Rok vydání: 2018
Rok vydání originálu: 2017
Počet stran: 272
Vazba knihy: vázaná
Vydáno: Euromedia Group, a. s. – Knižní klub
Proč byste ze svého šťastného domova utíkala vyděšená k smrti?
Kruppovi jsou šťastná rodina. Jsou mladí, svoji teprve 2 roky, ale mají se velice dobře. Jejich nádherný a udržovaný dům je toho důkazem.
Když se Tom Krupp jednoho pozdního večera vrací domů, už se těší, až najde manželku Karen v kuchyni, navečeří se a užijí si pěkný zbytek večera. Když ale přijede domů, Karen nikde není. Její auto je pryč, večeře rozdělaná, její kabelka s doklady a mobilem v ložnici. Dveře byly odemčené. Tom se rozhodne obvolat všechny Kareniny kamarádky, jestli náhodou není u nich. Není. Za chvíli se u dveří objeví strážník, který Tomovi sdělí, že jeho žena měla autonehodu. Věci se začínají komplikovat. Co by Karen dělala v tak špatné čtvrti? Proč jela tak rychle, že nabourala? Proč tak rychle utekla z domu?
Nejhorší se ale teprve ukáže. Karen si po autonehodě vůbec nic nepamatuje a nedaleko místa její bouračky je nalezena mrtvola muže, který byl zastřelen.
Policie si myslí, že Karen si vše vymýšlí. Ta si ale nic nepamatuje. Tom ničemu nevěří. A Karenina nejlepší kamarádka Brigid neví, co si má myslet.
Co se tu noc vlastně stalo?
***
SEM ONA nepatří.
Vyběhne zadními dveřmi ze zrušené restaurace, ve tmě klopýtá – většina lamp má prasklé žárovky, nebo je rozbitá -, dýchá hlasitě a chrčivě. Jako vyděšené zvíře utíká k místu, kde nechala stát auto, sotva vnímá, co dělá. Nějak se jí podaří otevřít dveře auta. Bez přemýšlení se připoutá, s kvílením pneumatik vycouvá z místa a vyrazí z parkoviště, bezohledně vletí do silnice, vůbec nezpomalí. Koutkem oka zahlédne cosi před řadou obchodů na druhé straně ulice – nemá ale čas si uvědomit, co vidí, protože už je na křižovatce. Projede ji na červenou a stále zrychluje. Nemůže myslet.
Další křižovatka – prožene se přes ni. Povolenou rychlost dávno překročila, ale to je jí fuk. Musí odtud pryč.
Další semafory a další červená. Auta zprava i zleva už se rozjela. Ona nezastaví. Vletí do křižovatky, prosmekne se kolem vozu, který jí překáží v cestě, za ní propuká chaos. Za sebou slyší skřípění brzd a zuřivé troubení. Nebezpečně se blíží k tomu, že nad autem ztratí kontrolu. A pak ji ztratí – na jediný okamžik se jí vyjasní v hlavě, nevěřícně, když zoufale dupne na brzdu a auto ve smyku přeskočí obrubník a střemhlav narazí předkem do sloupu elektrického vedení.
***
Tak mám za sebou druhou knížku od Shari Lapena! První byli Manželé odvedle, které jsem přelouskala už někdy před rokem, ale bohužel jsem nějak nenapsala recenzi. Nevadí, snad vám to vynahradím tady 😀 .
Manželé odvedle pro mě byli obrovským překvapením, ale také částečným zklamáním. Šlo o to, že tam bylo tolik převratů, až to bylo prostě moc. Ten poslední převrat, ten byl takový nejabsurdnější, no a ta poslední kapitola, to mě vážně dostalo. Jestli na ní v létě narazím v knihovně, přečtu to znova a tu recenzi vám sem hodím, to se nebojte :D.
Co se týče téhle krásky, byla jsem natěšená, až si jí přečtu. Recenze a anotace slibovaly hodně, a tak jsem se nechtěla o nic připravit. Příběh a postavy jdou velice jednoduše pochopit (na rozdíl od Do vody) a tak jsem se ve všem rychle zorientovala. Shari Lapena ovšem obhájila svůj sty z minula, a tak postupem času v knížce přibýval jeden zvrat za druhým. Jednu chvíli jsem si říkala, že to snad už není možné, že to už je poslední, jenže ne, samozřejmě je tam ten poslední, nad kterým se možná nebudete tak moc pozastavovat, ale taky je tam ještě jeden, nad kterým zůstanete koukat s otevřenou pusou.
Když do mě ségra hučela, že to musím okamžitě přečíst taky, že to se mnou potřebuje zdrbnout, ani jsem netušila, jak budu přesně o to samé stát také, protože na to nešlo říct nic jiného než: a sakra, tady má někdo průšvih 😀 . Ale co víc, ten závěr se tváří, jako by mělo následovat pokračování, což asi nebude, ale docela jsem nad tím uvažovala.
Určitě vám knihu doporučuji, pokud si chcete nechat zamotat hlavu! Dávám 4,5*/5*!
Jo a taková malá vsuvka. Nebyl jste někdo také včera na Imagine Dragons? Za mě to byl nejepičtější koncert!
