Karel Jaromír Erben – Kytice

Ahoj čtenáři, nějaký ten týden utekl, přibyly mi nějaké knihy, které musím přečíst, ale také mi zůstavají ty, které ještě přečtené nemám a moc ráda bych se k nim dostala, ale je to těžké, no. Také bych se s vámi chtěla podělit o podle mě ÚŽASNOU novinku. Jde o to, že jsem skončila s brigádou v Mekáči, ano, po skoro roce mi to už začalo vadit. Ale jelikož nějaká ta práce je potřeba, našla jsem si brigádu v jednom z největších řetězců knihkupectví u nás. Ano, moje nová práce je v Luxoru! Zatím mám za sebou dvě směny a musím říci, že je to opravdu rozdíl.Ale teď už k povinné četbě. Protože mám teď týden volna, budu psát a psát, jelikož učitelka hned za týden začne zkoušet pět prvních knih a já mám zatím sepsané jen tři + vám sem chci hodit ještě nějakou “normální” recenzi 😀 . Tak jdeme na to!

I. část
– téma a motivživot na venkově, vztahy mezi lidmi, prostý život, těžký život lidí, chudoba, smutný osud
– časoprostor19. století v českých zemích na venkově
– kompoziční výstavbabaladické básně, 13 básní, 11 básní jsou balady, 1. a 13. básneň baldy nejsou, v básních se prolínají časté dialogy, odraz zrcadla= 1. a 13. báseň (první a poslední)

– druh a žánrlyricko-epická básnická próza

II. část
– vypravěč/lyrický subjekter-forma
-vyprávěcí způsobyer-forma, časté dialogy
-typy promluvdialogy, přímá řeč, střídavý rým, krátké věty
– postavyobyčejní lidé žijící na venkově, řeší problémy, které s tímto chudým životem souvisí, přijímají trest, který jim náleží za jejich činy

Děj
Kytice
Dětem zemřela matka. Sirotci každý den chodili k jejímu hrobu a truchlili. Matka se proto proměnila v květinu, děti v květině (Mateřídoušce) poznali matku a začali ji nazývat Mateřídouška.
Vysvětluje vznik slova Mateřídouška, je tématicky blížká s básní Věštkyně

Poklad
Na Velký pátek spěchá matka s dítětem na mši. V lese, kde dříve stávala skála, je ale odsunutý balvan a ve skále je ukrytý poklad. Matka dítě ve skále odloží a nasbírá co nejvíce zlata může, běží domů, kde se ale všechno zlato změní v kamení, vzpomene si na své dítě, které nechala ve skále. Když se vrátí, skála je ale pryč i s dítětem. Celý rok si vše vyčítá a trápí se. Další Velký pátek ale skálu opět najde a najde i své dítě, zlato už jí nezajímá.
Převzat motiv z pověstí, kde se na Velký pátek otevírá skála s pokladem, je zde líčen vzath matky a dítěte
Svatební košile
Dívka už 3 roky čeká na svého milého, který odešel na vojnu. Za ty roky sobě i jemu ušila svatební košili. Každý večer se modlí, jednou jí ale už dojde trpělivost a prosí Pannu Marii, aby se její milý vrátil, nebo že se zabije. Na stěně se pohne obraz a za oknem se objeví její milý. Dívka s sebou vezme košile, modlitební knížky a růženec. Její milý ji ale po cestě donutí vše zahodit. Když dorazí na místo, kam ji vedl, dívka poznává, že jde o hřbitov. Pochopí, že jediná šance jak se zachránit je, že se schová v márnici. Když zakokrhá kohout, je po všem, ale dívce strachy zešedivěly vlasy.
Dívka byla poučena, že se nemá rouhat. Sebevražda je nejtěžší hřích.
Polednice

Matka vaří oběd, ale práci nezvládá. Do toho neustále pláče její dítě, zabavit se nenechá a matce dojdou nervy. Dítěti vyhrožuje, že na něj zavolá polednici, a tu ve skutečnosti v afektu zavolá. Polednice ale opravdu přijde, matka se snaží před ní dítě chránit, ale mačká ho tak moc, že ho udusí.
Vykresluje sílu mateřské odpovědnosti.
Zlatý kolovrat
Král na cestě lesem potká dívku – Dorničku, do které se zamiluje. Za její pomoc jí slíbí, že si jí vezme, to se ale nelíbí její maceše a nevlastní sestře. Macecha proto Dorničce usekne nohy a vypíchne oči a králi pošle za manželku svou pravou dceru. Dorničku najde stařeček. Když se král vrátí z války, chce, aby mu jeho žena upředla zlatou nit, kolovrat ale začne vyhrávat co macecha a její dcera Dorničce udělaly. Král maceše a její dceři udělá to samé, co ony Dorničce a jede za stařečkem pro Dorničku.
Souboj dobra se zlem, dobrou vítězí, zlo je potrestáno. Prvky pohádky, nadpřirozeno, kouzelné předměty.
Štědrý den
Sestry Marie a Hana se na Štědrý den rozhodnou dodržet tradici a chtějí v jezeře vidět svou budoucnost. Hana vidí svou svatbu, ale Marie pohřeb. Toti se do roka stane, Hana se vdá a Marie zemře.
Ukázka života na venkově, dodržování tradic, není dobré vidět do budoucnosti.
Holoubek
Žena zabije svého muže a za pár týdnů plánuje novou svatbu. Na hrobě jejího muže ale sedává holoubek a žalostně vrká. Ženě připomene její vinu, ta to pochopí a utopí se.
Porušit v té době manželský svazek (jakkoli) bylo nepřípustné, je zde vykreslen dopad tíhy svědomí.
Záhořovo lože
Mládenec hledá peklo, ale potká loupežníka Záhoře. Záhoř ho nezabije pod podmínkou, že mu potom mládenec popoíše, co viděl v pekle a jak peklo vypadá. Když se mládenec vrací, vysvětluje Záhořovi, že v pekle pro něj mají připravený mučící nástroj – Záhořovo lože. Záhoř se zděsí a 90 let se poká. Nakonec je mu odpuštěno a jeho duše putuje do nebe.
Morální poučení, za pokání je nám odpuštěno.
Vodník
Matce se v noci zdál zlý sen, že svou dceru vdává do rybníka. Dcera ráno neuposlechne matčino varování a k rybníku jde, prolomí se pod ní lávka a je nucena se vdát za vodníka. Po roce s ním má dítě a chce navštívit matku. Po zdlouhavém přemlouvání vodník svolí, ale s tím, že se musí vrátit brzy. Dcera ale neuposlechne a matka je odhodlána ji udržet na souši. Vodník se ale rozzlobí a jejich dítě zabije.
Poslouchat matku, jakési vykládání snů, pohádkové prvky a prvky z pověstí.
Vrba
Tato balada je o ženě, která přes den žije normálním životem a v noci je mrtvá. její muž se jde poradit k bábě a ta mu řekne, že duš jeho ženy je přes noc ve vrbě. Muž vrbu pokácí, ale bohužel tím zabije svou ženu. Na její památku ze dřeva vrby vyřeže kolébku, aby dítěti vynahradil matčino náručí a vyrobí píšťalku, která má připomínat její hlas.
Člověk je spojen s přírodou, pouto matky s dítětem se prohlubuje.
Lilie
V lilii přebývá duše mrtvé dívky. Najde ji mládenec a doma zjišťuje, že dívka se z lilie mění do lidské podoby. Nesmí ale na světlo, chrání jí proto zdí. Po jeho odjezdu ale dívku/lilii zabije jeho matka, která zeď zboří.
Opět vzath člověka s přírodou, vztah tchyně se snachou, vzath matky se synem.
Dceřina kletba
Dcera žila moc volným životem, užívala si a otěhotněla. Dvé dítě zabila a chce se oběsit. Rozmlouvá s matkou, kteoru ale proklíná, protože jí prý moc rozmazlila.
Vztah matky s dcerou, matky s dítětem, zločin a za něj trest.
Věštkyně
O věštkyni Libuši, která Čechám věští budoucnost.
Silná vlastenecká báseň, pověst.

III. část

– kontext autorovy tvorby*stručně jeho životIII. etapa národního obrozenízaložil českou moderní baladusběratel lidových písní, pohádek a pověstíjeho další díla jsou: České pohádky, Slovanské čítanky, Lidové báje
Další autoři té doby:K. H. Mácha, K. H. Borovský, J. K. Tyl, B. Němcová
-literární/obecně kulturní kontextvelký zájem o český folklor, nová etapa národního obrození, noví umělci, K. H. Mácha společensky odvrhnut, oddělená vědecká a umělecká tvorba

nbvj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *