Byla jsem tu

Zdravím Vás, moji čtenáři. Na dnešek jsem si pro Vás připravila recenzi na druhou knížku, kterou jsem Vám natěšeně představovala v září spolu s Možná jednou. Pokud jste četli plány, tak si jistě pamatujete, že jsem sáhla po knize Byla jsem tu, kterou napsala opět naše známá Gayle Formanová. Můžete si přečíst, jaké pocity jsem měla z této vskutku zajímavé knihy.

Byla jsem tu – Gayle Formanová

Originální název: I was here

Rok vydání: 2016

Rok vydání originálu: 2015

Počet stran: 272

Vazba knihy: brožovaná

Nakladatelství: Yoli

Je sebevražda hřích, nebo vysvobození?

Cody a Megan byly již od dětství nejlepší kamarádky. Vyrůstaly spolu, Cody u Meg trávila téměř veškerý čas, jelikož doma neměla to pravé zázemí a tak byly jako sestry. Věděly o sobě vše. Tedy Cody si to aspoň myslela. Teď je totiž Meg mrtvá, protože spáchala sebevraždu. To, co udělala, nikdo nechápe, hlavně Cody ne, protože absolutně netušila, že Meg prožívala něco tak strašného, s čím se nedokázala poprat. A proč se Cody nesvěřila?

Cody začíná přicházet na to, že jejich přátelství ztratilo na síle, když se Meg odstěhovala na univerzitu a ona zůstala doma, to ovšem přeci neznamená, že přestala být součástí jejího života, tak proč Meg jen poslala e-maily na rozloučenou, které nastavila na dobu, kdy už bude mrtvá a nikomu nic neřekla?

Vše začíná, když Megiiny rodiče poprosí Cody, aby dojela do města, kde Meg bydlela a tam sbalí její věci. Cody se tak do rukou dostává Megin notebook, ve kterém najde zašifrované soubory a zjistí, že Meg nedávno smazala hodně e-mailů. Rázem pochopí, že tady něco nesedí. Ke všemu potkává Bena, kluka, se kterým se Megan kamarádila. Ale proč se ben chová tak odtažitě? Stalo se mezi ním a Meg něco, co jejich přátelství zničilo?

Na Cody padá ještě jedna starost. S pomocí Meganina spolubydlícího, který je blázen do počítačů zjišťují, že se Meg zaregistrovala na jisté stránky a že to, co udělala, určitě nevymyslela sama. Cody se pouští do vyšetřování a doufá, že odhalí, co její lepší polovičku přimělo k tak strašnému činu.

***

Den po Megině smrti jsem dostala tenhle dopis:

S lítostí vám oznamuji, že jsem si musela vzít život. K tomuto rozhodnutí jsem dospěla po delší době a byla to pouze moje volba. Vím, že vám tím způsobím bolest, a za to se omlouvám, ale pochopte prosím, že jsem musela ukončit vlastní trápení. S vámi to nemá nic společného, jde jen o mě. Není to vaše vina.

Meg


Kopie dopisu rozeslala mailem rodičům, mně a policejnímu komisařství v Tacomě spolu s dalším oznámením, jenž sdělovalo, ve kterém motelu se nachází, ve kterém pokoji, jaký jed spolykala a že by s jejím tělem mělo být nakládáno opatrně. Na polštáři v motelu ležel další vzkaz – zpráva pokojské, ať se nedotýká jejího těla a zavolá policii – a k tomu padesátidolarové spropitné.

E-mailům nastavila časové odeslání, aby v době, kdy je dostaneme, byla už dávno po smrti.

Tohle všechno jsem se samozřejmě dozvěděla až později. Když jsem poprvé četla její e-mail v počítači v naší městské knihovně, napadlo mě prostě, že je to určitě fór. Nebo nějaká falešná zpráva. Zavolala jsem Meg, a když nebrala telefon, vyťukala jsem číslo jejích rodičů.

,,Přišel vám Megin e-mail?” zeptala jsem se.

,,Jaký e-mail?”

***

Gayle Formanová, kterou všichni určitě znáte díky knížkám Zůstaň se mnou a Kam jsiodešla, se ve svých knihách a článcích věnuje hlavně problematice dospívající mládeže. Beletrii začala psát po své cestě kolem světa, kterou podnikla v roce 2002. U psaní zůstala, protože jedině tak zůstávala na cestách, i když se doma v Brooklinu starala o svou novorozenou dcerku Willu.


To, že jí psaní opravdu baví a naplňuje, můžeme vidět snadno. Její knížky jsou opravdu kvalitní a zabývají se tématy, které nejsou tisíckárt a jednou napsána. Navíc, tato kniha se zabývá dosti závažným tématem. Ano, souhlasím, že tady si trošku protiřečím, protože před pár měsíci jsme zde měli obrovský boom se seriálem 13 reasons why, ale věděl někdo, že tento seriál je podle knižní předlohy? Bohužel momentálně se kniha Proč? 13x proto, nedá nikde sehnat, ale to nám vůbec nevadí, protože na scéně se objevila docela zajímavá kniha s “podobným” tématem a jedná se právě o Byla jsem tu.

Co se týče mého prvního střetnutí s knihou, šlo o to, že právě probíhala ta akce 1+1 kniha od Yoli zdarma. Já si samozřejmě hned vybrala Možná jednou, ale potřebovala jsem ještě jednu knížku. A tak jsem tak hledala a hledala, pročítala kdejakou anotaci, ale právě že všechno mi přišlo jako takové to všemi přečtené love story… Až se mi do rukou dostalo Byla jsem tu. Když jsem přečetla anotaci, řekla jsem si, že tohle je právě to, co hledám. Něco, co jsem prostě ještě nečetla a něco, co mě může hodně překvapit.
Když jsem knihu jen tak prolistovala, nepřišla mi ničím neobvyklá. Tu a tam nějaké zprávy, jinak jak jsme zvyklí. Ovšem právě taková nenápadná díla nás mouhou lecčím překvapit. Nemám pravdu?


Když jsem se začetla, okamžitě jsem věděla, že tady jsem na správné adrese, protože opravdu se četla skvěle a příběh byl hodně silný, takže mě okamžitě zasáhl. Ústřední postavou je zde Cody, která je zdrcená ztrátou své nejlepší kamarádky a absolutně nechápe, jak to Meg mohla udělat a hlavně, proč se poslední dobou tak odcizily a proč se jí Meg s ničím nesvěřila. Vždyť by jí pomohla! Další postavou je zde Ben, který má co skrývat, ovšem jeho vztahy s Meg stejně dříve, či později vyjdou najevo.Musím říci, že jsem snad ještě nezažila, aby mi takhle obě postavy sedly. Navíc společně řešili něco tak závažného, jako je sebevražda někoho, na kom jim záleželo.


V knize se točí několik vět: Kdyby člověk, co se zabije věděl, jak to zasáhne rodinu, spáchal by seberaždu? A může vůbec člověk v tak bolestném stavu, kdy mu možnost, že si vezme život, připadá jako jediné řešení, pochopit následky svého činu?Myslím si, že na tyhle otázky asi nikdo neodpovíme, protože to bychom museli být v takovém stavu, který by to umožňoval, jenže to bychom už nad tímhle nepřemýšleli. Podle mě je důležité, abychom kolem sebe měli lidi, co nás milují a rozumí nám a hlavně se svěřovat, protože jen oni jsou v tu chvíli naší jedinou oporou…


Kniha se mi opravdu moc líbila a po dočtení jsem nad ní ještě dlouho přemýšlela a myslím, že ještě přemýšlet budu. Je to taková (svým způsobem) relax kniha, ale opravdu se zabývá velice těžkým tématem, takže po dočtení nečekejte žádný pocit euforie, nebo štěstí. Po dočtení budete cítit starost o své blízké a budete přemýšlet nad tím, jak se těmto věcem dá předejít. Mně se kniha velice líbila, zanechala ve mně stopy a určitě se k ní ještě vrátím. Jednoznačně hodnotím 5*/5*.


A jinak musím říci, že teď se mi naskupilo snad milion knížek a já mám co dělat, abych Vám je všechny představila, přečetla a zrecenzovala. Ale mě to tak strašně baví, takže běžím číst!
Mějte se! ♥

nbvj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *