Ahoj návštěvníci, dnes Vás opět po delší době vítám na svém blogu. Musím přiznat, že Vás nevítám v mé typické veselé náladě, jelikož momentálně prožívám (řekněme) rodinnou tragédii. Proto Vás prosím, abyste se nedivili tomu, že teď nějaký ten měsíc třeba nebudu mít náladu a čas každý čtvrtý/pátý den vydávat článek. Samozřejmě buďte v klidu! I nadále budou vycházet Plány a recenze – už teď Vám mohu prozradit, že se pro Vás chystá něco RAW – ale bohužel, tentokráte nebudu nedostatek času svalovat na školu, i když, teď si uvědomuji, co bych dala za to, kdyby toto byla moje jediná starost…
Ale zpět k recenzi! Copak jsem si pro Vás připravila dnes? Jak už mnozí poznali, jedná se o knížku, kterou jsem si koupila někdy v polovině září a moc jsem se na ní těšila, jelikož měla skvělé ohlasy. Prosím, přivítejte Možná jednou!
Možná jednou – Colleen Hooverová
Originální název: Maybe Someday
Rok vydání: 2017
Rok vydání originálu: 2014
Počet stran: 392
Vazba knihy: brožovaná
Nakladatelství: Yoli
Co dokážeme cítit se zlomeným srdcem?
Sydney slaví své dvaadvacáté narozeniny, jenže její přítel a nejlepsí kamarádka jí připraví celkem nevšední dárek. Sydney se dozví, že po celou dobu vztahu jí její přítel Hunter s Tori podváděl. Ze Syd se rázem stává bezdomovkyně s nateklou rukou, jelikož krotit vztek v tu chvíli prostě nejde a navíc odmítá bydlet v jednom bytě s lidmi, kterým nejvíce věřila a kteří ji také nejvíce ublížili.
Syd se naštěstí ujme od pohledu sympatický kluk Ridge, který bydlí přímo proti nim a kterého Sydney vídala na balkoně hrát na kytaru a se kterým se takto „poznala“. Zatímco Sydney bez kabelky, kterou zapomněla ve svém bývalém bytě, sedí na dvoře v dešti, Ridge pro ní posílá svou spolubydlící Bridgette, která má Syd přivést k nim do bytu. Proč se ale Bridgette k Sydney chová, jako by byla neslyšící? Proč na ní tak huláká? Vždyť Sydney akorát nedala ani prostor odepovědět ji na aspoň jednu otázku…
Sydney za pár chvil hned poznává, proč tomu tak je. Ridge je neslyšící. To by ovšem bylo celkem v pohodě, kdyby nebyl tak přitažlivý, milý a zkrátka opak Huntera. Sydney samozřejmě chápe, kde je hranice, kterou nesmí oba překročit. Hlavně kvůli Maggie, dívce, kterou Ridge upřímně a dlouhých 5 let věrně miluje a Sydney v ní poznává skvělou kamarádku a je odhodlaná jí nevystavit stejné zradě, jakou sama zažila od Huntera a Tori. Jenže je tu ještě jeden problém, který nejspíše všechno pořádně zamotá. Ridge je velice nadaný hudebník, ale momentálně bohužel bez inspirace a tak požádá Sydney, aby skládala písně k jeho skladbám.
V bytě se také objevuje Warren, kluk, který tvrdí, že Bridgette nemá ráda nikoho, jen jeho a v noci. Syd zjišťuje, že tento byt, respektive jeho obyvatelé jsou trošičku šílení a tak se nevyhne ani kanadským žertíkům.
Naneštěstí Sydney a Ridge po čase skvělé spolupráce zjišťují, že jejich přátelství se nejspíše co nevidět převrátí v něco víc a ani jeden netuší, jak by proti tomu mohli bojovat. Už kvůli Maggie…
***
Ridge
,,Proč jsi dal Sydney čtvrtky?“ znakoval Warren. Žuchnul na gauč vedle mě. ,,Víš, jak rád se ve čtvrtek koukám! A pátky mám volný.“,,Já se Sydney o televizi vůbec nemluvil.
„Střelil očima ke dveřím její ložice. ,,To je ale zatracená lhářka. Tak o čem jste se bavili?“
,,O muzice. Bude psát texty pro kapelu.“Warren vykulil oči, narovnal se na gauči a zadíval se na mě, jako bych ho právě zradil.
,,Nemyslíš, že by o tom měl něco vědět tvůj manažer?
„Zasmál jsem se a zaznakoval: ,,Máš pravdu. Poslyš Warrene, Sydney pro nás bude psát texty.
„Zamračil se. ,,A nemyslíš, že manažer by s ní měl nejdřív probrat její finanční požadavky? Kolik procent jí dáváme?“
,,Zatím nic. Je jí hanba říkat si o procenta, když tady neplatí nájem, takže prozatím dobrý.
„Postavil se a zamračil se na mě. ,,Jak víš, že jí můžeš věřit? Co když s tou písničkou, co napsala, něco bude? Co když se dostane na album, a ona se najednou rozhodne, že chce peníze? A proč už sakra nepíšeš texty ty?“
Povzdychl jsem si. Tohle už jsem probíral tolikrát, že mi z toho šla hlava kolem. ,,Nemůžu. ty víš, že mi to teď nejde. Je to jen na čas, než překonám blok. A uklidni se, souhlasila, že se vším, co napíše, můžeme volně nakládat.“Warren se rozčileně svalil zpátky na gauč. ,,Tak mi hlavně slib, že nebudeš do kapely tahat další lidi, než to probereš se mnou, jo? Mám pocit, jako bys mě od toho chtěl odstavit, když si to takhle tutláš.“
,,Ale copak, Warrenek se nám zlobí?“ Naklonil jsem se, jako bych ho chtěl obejmout, a Warren mě odstrčil. Vylezl jsem na něj a políbil ho na tvář. Tloukl mě do paže a snažil se mě shodit. Smál jsem se, odtáhl se od něj a spatřil Sydney, která právě vešla do pokoje. Zírala na nás. Warren mi přejel dlaní po stehnu a položil si hlavu na moje rameno. Já ho poplácal po tváři. Oba jsme na ni s kamennými výrazy zírali. Zavrtěla pomalu hlavou a zmizela u sebe.
Sotva za sebou zavřela dveře, oddělili jsme se.
,,Škoda, že Bridgette nedokážu nenávidět, protože tahle Sydney mě vyloženě potřebuje,“ ukázal mi Warren.
***
Možná jednou je kniha plná citů a lásky. Máte potřebu si ji hned zamilovat, neboť text Vás vtrhne do děje tak rychle, že to ani nepostřehnete. Colleen už nějakou tu dobu známe a tak víme, jaký je její styl psaní a že se nám pokaždé stalo, že nás její knihy něčím překvapily.
Za zmíňku stojí jistojistě obálka, jelikož ta nás praští do obličeje hned. Barvy jsou voleny celkem střídmé, ale zároveň to na mě působí tak nějak přívětivě. Co se týče nadpisu, ten je zpracován luxusně. Hned každému musí dojít, že se jedná o příběh plný hudby. A s čím prvořadě souvisí hudba? Ano, s láskou.
Samotná anotace mi ke Colleen ihned sedla, jelikož mně prostě přijde, že ona pokaždé přijde s takovým neotřelým příběhem a pokud by se Vám zdál trošičku omletý, tak to aspoň umí něčím okořenit. Tím myslím Ridgeovu poruchu sluchu. No jen si představte, jak byste se vypořádali s tím, že se nastěhujete do bytu ke klukovi, kterého znáte jen z balkonu a o kterém nevíte, že je hluchý? Navímu máte psát texty k jeho písním. Jak Vás bude poslouchat? Jak ví, co hraje? Jak víte, že to všechno vyjde?
Mé zběžné prolistování knihou v knihkupectví dopadlo tak, že jsem v podstatě ihned narazila na pasáže, kde si hlavní hrdinové psali sms. Když jsem listovala dál, všimla jsem si, že hlavní hrdinové spolu budou chatovat poměrně často, takže si myslím, že to Vám čtení poměrně usnadní, jelikož není přece nic zábavnějšího, než číst chaty 😀 . Každopádně jsem si řekla, že bych knížce mohla dát šanci, vždyť měla i skvělá hodnocení!Když jsem louskala první stránky, četla se mi kniha opravdu dobře, občas jsem se něčemu i zamála a postupem času příběh plynul nenásilně dál. Některé postavy mi sedly více, některé méně a některé se mihly v obou těchto kategoriích. Ústřední postavy v tomto díle jsou Ridge a Sydney. Ridgeho jsem si hned oblíbila. Působil na mě dojmem klasického (staršího) puberťáka, co ale ví, co od života chce, umí si vážit vztahů s lidmi a hlavně, ví, jak se má chovat.Sydney mi ze začátku byla sympatická, ale postupem času jsem přicházela na to, že mi více a více leze na nervy. Hlavně kvůli tomu, že v knize velice často jen brečí. Přitom to jsou situace, které by se dali řešit sednutím si někde a povídáním si. Ale bohužel, Sydney je zde vykreslena jako lehce hysterická, což mi hlavně ke konci lezlo krkem.
V knize na Vás navíc čeká jedno malé překvapení. Jedná se o to, že autorka spolupracovala s hudebníkem Griffinem Petersonem, který složil hudbu ke všem textům, co v knize najdete. Hudbu si pak můžete poslechnout na webu, který najdete oskenováním QR kódu v knize. Myslím si, že toto je skvělé oživení příběhu, co prostě nikde jinde nenajdete. Za mě proto velké plus.
Jinak si myslím, že příběh má poměrně předvídatelný konec, ale to určitě nezkazí Váš dojem ze čtení, protože autorka má v tomto směru jisté schopnosti, kdy prostě umí vytvořit a vykonstruovat ten příběh tak, abyste se do něj vžili a čtení si naplno užili. Já hodnotím 3,5*/5* a doporučuji Vám, pokud si chcete něco v klidu číst a nezatěžovat si hlavu.
Mějte se ♥