Hedvábník

Zdravím všechny čtenáře, dnes jsem si pro Vás přichystala recenzi na druhý díl z řady slavné autorky J. K. Rowlingové. Jak už víte, kniha je psána pod pseudonymem. A taky ti, co můj blog čtou delší dobu tak, ví, že před několika měsíci jsem zde psala o Volání kukačky, což je právě první díl. No a jak se mi líbil Hedvábník?

Hedvábník – Robert Galbraith

Originální název: The Silkworm

Rok vydání: 2015

Rok vydání originálu: 2014

Počet stran: 480

Vazba knihy: vázaná

Nakladatelství: Plus

Napíšete nebezpečnou knihu a pak zmizíte, co se bude dít?

oukromý detektiv Cormoran Strike to stále nemá jednoduché. I když úspěšně vyřešil případ Luly Landryové, vše se pomalu vrací do normálu a on opět tráví více času v kanceláři, protože klientů už moc nechodí. Jednoho dne ho ale navštíví Leonora Quineová s tím, že její manžel Owen Quine je už pár dní nezvěstný. V minulosti to prý už párkrát udělal, prostě se na pár dní vypařil, ale nyní jeho žena chce, aby se prostě vrátil domů k ní a k jejich postižené dceři Orlando. Takže je nyní na Strikovi, aby našel “spisovatelské doupě” a Owena Quinea přivedl zpět. Ale Strikovi během hledání začíná docházet, že jen tak spisovatel nezmizel. Právě totiž dokončil svůj román, ve kterém vyobrazil a ošklivě vykreslil téměř všechny své známé. A kdyby se kniha dostala na pulty, ne jednomu člověku by to zkazilo pověst. A tak je zde široký okruh podezřelých, kteří ho mohli chtít umlčet.

Strike se ale nevzdává a pátrá dál. Jenže když Quinea za několik dní nalezne brutálně zavražděného za bizarních okolností, je Strikovi jasné, že tohle sám nezvládne.

A tak zde více poznáváme Robin Ellacottovou, Strikovu mladou a krásnou asistentku. Ta se marně snaží, aby se její snoubenec Matt a Strike aspoň trošku poznali, protože Matt a práce pro ní znamená opravdu hodně. A s tím přichází její největší přání – povýšit od obyčejné sekretářky na Strikovu pomocnou ruku. Robin se chce stát detektivkou, ale Strike pořád mluví o tom, jak by bylo lepší, kdyby najal ještě jednu sekretářku na výpomoc. To se ale Robin nelíbí, protože všechno zvládá sama, ale shodou okolností se konečně opravdu rozšiřuje její pole působnosti, ale jak ona, tak Strike jsou v nebezpečí, jelikož vrah je velice vychytralý a ke všemu někdo číhá pod okny a je připraven útočit.

Navíc teď si Strike musí pomoct opravdu sám, protože kontakty z policie se k němu otáčí zády. Přece jen, poškodil jejich jméno v případu Landryová…

***

,,Ten pán je asi trochu natvrdlej, že?” poznamenala Leonora Quineová, když se usadila na židli proti Strikovu pracovnímu stolu.

,,Jo,” přikývl Strike a ztěžka se zabořil do křesla, ,,to je.”

Navzdory jen mírně povadlé zarůžovělé pleti a jasnému bělmu světle modrých očí vypadala přibližně na padesát let. Jemné, prošedivělé zpihlé vlasy jí držely dva umělohmotné hřebínky a mžourala na něho zpoza staromódních brýlí s přehnaně velkými plastovými obroučkami. Kabát měla sice čistý, ale koupený určitě někdy v osmdesátých letech. Měl vycpávky na ramenou a velké umělohmotné knoflíky.

,,Takže vy jste přišla kvůli manželovi, paní Quineová?”

,,Ano,” přitakala Leonora. ,,Je nezvěstný.”

,,Jak dlouho už je pryč?” zeptal se Strike a automaticky sáhl po zápisníku. ,,Deset dní,” odpověděla Leonora.

,,Byla jste na policii?”

,,Policie není potřeba,” prohlásila netrpělivě, jako kdyby ji unavovalo něco takového pořád lidem vysvětlovat. ,,Kdysi jsem jim jednou zavolala a všichni na mě byli naštvaní, protože byl jenom u kamarádky. Owen prostě sem tam načas zmizí. On je spisovatel,” dodala, jako by to všechno vysvětlovalo.

***

Jak už jsem výše psala, toto je má třetí kniha od J. K. Rowlingové. Harryho jsem nikdy nečetla, tedy až na prokleté dítě a mám za sebou již několikrát zmiňované Volání kukačky. Nutno podotknout, že obě knihy se mi četly velice dobře a tudíž ani Hedvábník nebyl výjimkou.

Co se týče knihy jako celku. Je to pořádná bible, to vám povídám. Nicméně Rowlingová dokáže psát tak poutavě, že musíte číst dál a dál a náležitě si vychutnáváte tu temnou atmosféru zasněženého, nebo deštivého Londýna. Postavy jsem si velice oblíbila. Navíc se nám tady pomalu začíná utvářet hlubší citový vztah mezi ústřední dvojicí. No, musím říci, že by mě to i docela potěšilo, jelikož jak Strike, tak Robin mi jsou velice sympatičtí a prostě se podle mě k sobě báječně hodí.

Může se zdát, že autorka to trošku nevychytala, protože zápletka je nám obeznámena hned ze začátku, potom je tam tak do půlky knihy pátrání po Quineovi, druhá půlka je vyšetřování a já vlastně až do poslední kapitoly nevěděla, kdo vrah je. To přišlo tedy až úplně nakonec a na mě to možná bylo takové z ničeho nic a moc narychlo. Jako kdyby autorce najednou došel papír a ona v jedné kapitole musela představit vraha a zdůvodnit proč a jak to udělal.

Nicméně i tak jsem si čtení skvěle užila. Jak říkám, úplně jsem si představovala Londýn a od čtení se nedokázala odtrhnout. Takže pokud sháníte něco ne moc těžkého na čtení, spíš takové lehké balancování na pomezí thrilleru, tak vám můžu s klidným svědomím doporučit tady Hedvábníka. Určitě ale nejdřív přečtěte Volání kukačky, protože budete více obeznámeni a příběh si lépe vychutnáte :).

Já jsem naprosto natšená, vždyť jsem knihu dočítala do noci, abych už se dozvěděla konec 😀 . A právě proto hodnotím 5*/5* a těším se na zatím poslední díl.

***

Během osmi měsíců, které pro Cormorana Strika pracovala, se její šéf a snoubenec nikdy nesetkali, dokonce ani oné neblaze proslulé noci, kdy ji Matthew vyzvedával na pohotovosti, kam doprovodila Strika, kterému svým kabátem zaškrtila probodnutou paži poté, co se ho usvědčený vrah, zahnaný do úzkých, pokusil zabít. Když vyšla rozechvělá a potřísněná od krve z ordinace, kde Strikovi zašívali ránu, Matthew odmítl její nabídku, že ho svému zraněnému šéfovi představí. Celá ta záležitost ho tenkrát pořádně rozčílila, třebaže ho Robin ujistila, že jí samé žádné nebezpečí nehrozilo. Matthew nechtěl, aby se u Strika nechala zaměstnat nastálo, protože na něho od začátku nahlížel podezíravě, nelíbilo se mu, že je chudý, že nemá kde bydlet a navíc vykonává profesi, která Matthewovi připadala absurdní. Ty drobné útržky informací, které Robin přinášela domů (Strikova kariéra ve Speciální vyšetřovací jednotce, civilním oddělení Královské vojenské policie, jeho vyznamenání za statečnost, ztráta dolní části pravé nohy, odborné znalosti ze spousty oblastí, o nichž Matthew – tolik zvyklý být v jejích očích za odborníka sám – věděl jen velmi málo nebo zhola nic), oba muže nijak nesblížily, jak naivně doufala, naopak mezi nimi prohloubily příkop.

***

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *