Ze zápisníku námořníka

Ahoj čtenáři, už je tomu nějaký ten měsíc, kdy mě oslovila paníKateřina Doležalová s tím, zda bych si neudělala čas a nepřečetla si její knihu. Měla jsem obrovskou radost a tak jsem hned navrhla, že bych knížku mohla zrecenzovat. Paní Doležalová souhlasila a tak se nyní můžete podívat na to, co jsem vlastně četla a jak se mi to líbilo…

Ze zápisníku námořníka – Kateřina Doležalová

Originální název: Ze zápisníku námořníka

Rok vydání: 2017

Rok vydání

originálu: 2017

Počet stran: 306

Vazba knihy: brožovaná / PDF forma

Nakladatelství: Jonathan Livingston

Jaké je to žít na lodi? Nebo ještě lépe, žít a pracovat na lodi?

Vše začíná, když se 21. 02. 2014 autorka knihy registruje u agentury, která nabízí pracovní místa na zaoceánských a říčních lodích. Poté, co vyplní stohy papírů, kopne do sebe jednoho panáka a vyplní další papíry, je připravená sdělit své mámě, pro co se rozhodla. Ta to vezme svým spůsobem dobře a to Kate stačí. Za pár dní Kate obdrží e-mail, ve kterém je pozvána na pohovor, nastává období stresu, ale nakonec vše dobře dopadne a 01. 03. 2014 vyráží Kate na pohovor do Prahy. Jenže, jak si asi každý dokážeme představit, nervozita dělá své a tak se podepíše i na Kate. Nicméně i tak si se zástupcem společnosti pokecá a za pár dní obdrží telefonát, ve kterém jí sdělují, že za dva dny odjíždí do Francie na loď.
S tím nastává ještě věrší panika, ale pohodička, klídeček, to se vyřeší. Jak se ukáže, nejtěžší je opět to oznámit mámě, nakonec i ta to vezme sice teď už o poznání hůře, ale vezme.

Za pár dní Kate čeká první rotace. Do Francie přiletí dřív a tak jí šéf požádá o pomoc s přípravou kajut pro posádku, že to bude takové hezké přivítání. No, přece byste šéfovi neřekli ne, že jo. A tak Kate začne litovat, že musela přijet tak, jak přijela. No, horší to teprve bude, čeká jí prohlídka kajut pro pasažéry. Tuto procházku komentuje dvěma slovy: Mission Imposibble. Naštěstí brzy přijíždí členové posádky a tak poznává chudáka Georgianu, Tibora, inženýra, co je každý večer namol a všechny problémy se snaží vyřešit pouze silou vůle, nebo kopáním krumpáče do podlahy a v neposlední řadě i Marii. Marii, co rozhazuje ručníky po zemi se slovy: ,,let towels be free.”, v kajutě udržuje pokojovou teplotu 12 °C a (nejspíše) portugalsky nadává.

Kate na této lodi musí vydržet rok a je zvědavá, jak to s těmito a dalšími lidmi přežije. I když, ne všichni obyvatelé této lodě jsou lidé…

***

16:02

Ptáme se Plamena jako really? To máš fakt těhotnou snoubenku?
,,Vůbec ne, ale jen je nech, ať si to myslí, víš, jaký z toho budou dýška?”


22:18

Plamen mává 110eury a 35dolary.


22:19

,,Sem to říkal!”


22:19:01

Pečlivě se připravujeme na další Q&A, manažer nám prostě vymyslel krásný způsob obživy!


23:05

Plán je tedy následující:
– Plamen se bude ženit

– Sofka je těhotná a přítel jí opustil

– Já jsem mladý pracující sirotek, snažící vydělat si na studia

– Dishwasher je pracující manžel, má 3 děti a nebohou manželku v domácnosti

No jsme prostě hromádka chudáčků… ,,nějaké drobáčky by nebyly?”.

***

I přes to, že nabídku na přečtení jsem dostala 30. května, ke čtení jsem se dostala až předevčírem, kdy jsem si na ní vzpomněla. To víte, do té doby škola a koně 😀 . Ale tak, co vám budu povídat, měla jsem přečteno za dva dny, jelikož knížka je opravdu chytlavá a hlavně je psána deníkovou formou, jak už jste si mohli všimnout z ukázky výše. Navíc, já četla knížku v PDFku, takže jsem pořád posouvala a posouvala dolu, až jsem najednou byla na konci.

Co se týče samotného psaní, tak mě to velice zaujalo, protože mi to stále něco připomínalo a ano! Nakonec jsem přišla na to, co to je. Kniha je psána podobným stylem jako Poslední aristokratka od Evžena Bočka, která mě také moc bavila a možná i proto se mi tady Zápisník četl moc dobře. Bylo to velmi osvěžující letní čtení. Určitě je dobře, že jsem se do knížky pustila až teď, protože to mělo přesně takový letní cestovatelský nádech. *Ach joooo, jak já bych teď nejraději někam vypadla…*

Abych pokračovala, každá stránka byla napěchovánahumorem a vtipnými situacemi a já stěží zadržovala smích. No, představte si, že jste jako pasažéři ubytováni na takovéto lodi, docela šílená představa 😀 .

Já si myslím, že autorka splnila jasný plán, co měla od začátku – pobavit čtenáře. To se opravdu povedlo, knížka se mi moc líbila a já dávám krásné 4* / 5* a doporučuji těm, co nehledají nic těžkého a chtějí se pobavit 🙂 .

Knihu můžete stahovat, nebo koupit ZDE a já děkuji paní Doležalové, za skvělý tip na čtení.

***

10:58

Přítomnost krysy na palubě je opět potvrzena, Marie mi před obličejem mává polorozkousanou krabicí LU sušenek a zoufalým hlasem opakuje ,,Šek, Šek” anglicky běžně známé jako check, check.


11:01

Lituji krysu, že musela podstoupit něco tak děsivého jako navštívit kajutu Marie, krysa totiž neví, že s Marií na kajutě vydrží pouze nábytek a i ten má problémy, kupříkladu židle a dvě poličky už radši utekly. Líbí se tam jen jogurtům, mají tam, jak Marie říká, pokojovou teplotu, neboli 12 stupňů.


11:02

Přemýšlím, zda je Marie opravdu z Portugalska, nebo tam jen migruje z jejího rodného Grónska.


11:19

Pixie zmizely dvě ponožky, z každého páru jedna. Hádáme, že si z nich krysa šije kabátek, aby se mohla znovu vydat na mražené sušenky k Marii.


11:30

Odcházím na oběd a doufám, že nám krysa něco nechala.

20. 10. 2014 – pondělí

09:16

Kolem sedmé ráno se spustil přívalový déšť a zatím to nevypadá, že by chtěl přestat. Kapitán blekotá cosi o ,,delůgé”, ačkoli nemám představu, co by to tak mohlo znamenat, z jeho výrazu čtu, že nic dobrého.


21:13

Během loadingu jsme obdrželi lepicí destičky. No to je taková vychytávka na obézní krysy, pro které neexistuje konfekční velikost pastiček. Prostě kus dřeva, na něm napatlané ultra silné lepidlo, doprostřed nasypete nějaké hamu pro miláčka krysáčka, on na to dostane chuť, přilepí se, a až do smrti bude mít na nožičkách snowboard.

***

nbvj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *