Norské dřevo

Minulý týden ve středu jsem narazila na Norské dřevo od Haruki Murakamiho. Vlastně, knihovnice mi tuto knížku “vnutila”, protože autor prý píše moc hezky o životě mladých lidí. Ale měla pravdu nebo ne? To se dozvíte, jestliže rozkliknete celý článek.

Příběh vypravuje mladý student Tóru, který je zamilovaný do své kamarádky Naoko. Jenže tato láska není jednoduchá, jelikož jednoho dne oba opustí Kizuki, přítel Naoko a Tórův kamarád. Spáchá sebevraždu. Od té doby je Naoko jiná a nakonec skončí v psychiatrickém ústavě. Není to klasické sanatorium, může se tam starat o zvířata, cvičit, ale nesmí toto místo opustit, protože vrátit se už není možné. Zde také potkává Reiko, ženu, která se zde ‘léčí’již 8 let a od které si Naoko nechává zahrát Norwegian wood od The Beatles.Tóru mezitím prožívá život vysokoškolského studenta, který se zabavuje balením holek na jednu noc se svým kamarádem Nagasawou a přátelením se svou jedinou kamarádkou Midori.Naoko jednou vyprávěla o studni, kam může spadnout kdokoliv a už se nikdy nedostane ven, ale kdo to nakonec bude?

“Když umřel Kizuki, naučila mě jeho smrt jednu věc. Pravdu, která se stala – nebo tak to aspoň vypadalo – nedílnou součástí mne samotného. Zněla takhle: “Smrt není opakem našeho života. Smrt už je v našem životě skrytá.” Snad je to tak. Zatímco žijeme, narůstá v nás smrt. Ale to je jen jedna část pravdy, kterou si musíme osvojit.”

Knížka mě nadchla, sice tam nebyl ten děj, co Vás žene dopředu, ale ten příběh měl něco do sebe. Bylo to psané takovým stylem, co Vás chytne za srdce. Objevovaly se zde moc pěkné myšlenky, co ukázaly, co je život vlastně zač a že ne každý život je jako peříčko, stále se něco děje, že přátel si musíme vážit a nesmíme promarnit ani minutu. Musíme se naučit žít.Můj závěrečný verdikt je 5*/5*, protože jak říkám, příběh Vás prostě chytne za srdce a už nepustí, já určitě doporučuji a jdu na Sputnik, má láska. Mohli byste mi doporučit něco podobného, pokud znáte? 🙂

,,Mysli si, že je život jako krabice sušenek.”Podíval jsem se na ni a několikrát překvapeně zavrtěl hlavou.,,Asi nejsem zrovna nejchytřejší, ale občas vůbec nechápu, co mi chceš vlastně říct.”,,V krabici se sušenkama je spousta druhů sušenek a ty máš některý z nich rád a některý ne. A když sníš nejdřív ty, co ti chutnaj, zbydou ti nakonec ty nedobrý. Myslím, že se těm nedobrejm nedá vyhnout, takže když skousneš najdřív je, zůstanou ti pak už jen ty lepší. A život je něco jako taková veliká krabice sušenek.”

Varování: tuto knihu bych moc nedoporučovala osobám mladším 15-ti let. Vyskytují se zde pasáže, které se týkají sexu, není to ale samozřejmě nic ve stylu 50-ti odstínů a kdejakých pochybných věcí. Berte to s rezervou, nezakazuji Vám to číst, pouze to konstatuji 🙂

nbvj

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *