Takže, dnes jsem dočetla i Dokonalého cizince od Renée Knight. Tato kniha byla přiřazována k Dívce ve vlaku a Zmizelé. Dívku ve vlaku jsem četla a Zmizelou pouze viděla, tak jsem byla zvědavá na to, jestli je to tak dobré, aby se to dalo srvnávat a víte, milí čtenáři, jak to dopadlo? Podívejte se na celý článek.
No, to bych to nebyla já, kdybych si nevybrala knihu, která by neobsahovala více dějových linií, nebo příběhy více lidí. Samozřejmě, Dokonalý cizinec toto splňoval. Vlastně, hlavní důvod, proč jsem si knihu vybrala, bylo, jak už jsem zmínila, přirovnávání k Dívce ve vlaku a Zmizelé. Byla jsem neskutečně zvědavá, co je na tom pravdy, ale se samotnou recenzí ještě nebudu předbíhat, nyní je zde kratší popis, co (doufám) nebude spoilerovat obsah 😀 .
Příběhem se protíná linie Catherine, která doufá, že její hrůzné tajemství, které v sobě musí dusit už dvacet let, nevyplave na povrch, doufá, že její manžel Robert to nezjistí a že její už dospělý syn Nicholas si nevzpomene. Jenže osud, neboli v našem případě Stephan jí to nechce dopřát. S tím přichází další dějová linie. Linie, která patří Stephanovi. Stephan chce pomstít svou ženu Nancy a svého syna, ale dost drsným způsobem a tak Catherine najde Dokonalého cizince, knihu, o níž nevěděla, jak k ní přišla a co tam najde? Událost, o které doufala, že nevyplave na povrch. Událost o ní. Jenže někdy si pravdu pleteme se lží a obráceně. Co je tady pravda a co lež? Někdy je těžké uvěřít v pravdu a lež nám přijde ať třeba horší, ale přijatelnější. Co se vlastně stalo?
Abych řekla pravdu, Catherine jsem držela palce v každé situaci, protože to neměla jednoduché a (omlouvám se) Stephana jsem částečně nenáviděla, ale částečně ho chápala, dítě přece musíte chránit. Každopádně na této knize se mi líbilo to, že někdy se pravda a lež snadno zamotají a vy byste měli opravdu vždy vyslechnout obě strany, protože pak z toho může vzniknout nějaká dost nehezká patálie. Jak už jsem napsala na Databázi knih, tuto knihu bych nesrovnávala ani s Dívkou ve vlaku ani se Zmizelou. Nejhorší na tom bylo, že na přebalu je asi dvakrát napsáno, že se to srovnává a já pak při čtení měla stále tendenci ty knihy porovnávat a pak mi Dokonalý cizinec tak nějak neseděl. Asi kdyby to tam nebylo a nevěděla bych o tom, neporovnávala bych a zdálo by se mi to lepší.
No i tak dávám knížce 4*/5*, kvůli zajímavé zápletce a pěknému stylu psaní. Uvidíme se u další recenze a to na Temné kouty.